Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sondy STEREO se připravují na pozorování Slunce

Sondy STEREO se připravují na pozorování Slunce

Dvojice sond STEREO bude pořizovat 3D snímky slunečních protuberancí.
Dvojice sond STEREO bude pořizovat 3D snímky slunečních protuberancí.
Dvojice amerických kosmických sond STEREO (Solar TErrestrial RElations Observatory) dokončila 21. 1. 2007 sérii manévrů, po nichž se obě sondy dostaly do plánovaných poloh na oběžné dráze kolem Slunce. Z těchto pozic zahájí v dubnu letošního roku pořizování 3D snímků Slunce. Každá sonda STEREO nese na své palubě více než 10 přístrojů. „Sondy STEREO jsou nyní připraveny k zahájení své vědecké práce,“ říká Michael Kaiser, jeden z účastníků projektu.

Dráhy kosmických sond STEREO a jejich manévry při průletu kolem Měsíce byly navrženy pracovníky Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (APL). „Projekt STEREO je první misí, která využila měsíční gravitace k navedení dvojice sond, vypuštěných pomocí jedné rakety, na rozdílné dráhy kolem Slunce,“ říká projektový manažer Ron Denissen.

V průběhu prvních týdnů po startu navedlo řídící centrum obě sondy na protáhlé eliptické dráhy kolem Země, které je posléze přivedly do blízkosti Měsíce. Gravitace Měsíce posloužila místo paliva pro raketové motory k navedení na plánované oběžné dráhy.

K navedení na pracovní dráhu využily sondy STEREO gravitace Měsíce.
K navedení na pracovní dráhu využily sondy STEREO gravitace Měsíce.

Dne 15. 12. 2006 prolétla sonda STEREO-A ve vzdálenosti 7 340 km od povrchu Měsíce. Měsíční gravitace „vymrštila“ sondu směrem od Země na podobnou dráhu, po níž kolem Slunce obíhá Země. Bude se však pohybovat před naší planetou.

Sonda STEREO-B prolétla ve vzdálenosti 11 776 km od měsíčního povrchu, kde je měsíční gravitace poněkud slabší. Ačkoliv dráha sondy „B“ byla mírně změněna, sonda neunikla z přitažlivosti Měsíce, dokud kolem něj znovu neprolétla 21. 1. 2007. Znovu se přiblížila k Měsíci na vzdálenost 8 818 km a gravitační pole Měsíce nasměrovalo sondu do polohy „za Zemí“.

Tyto dvě kosmické sondy budou obíhat kolem Slunce, přičemž se budou od sebe vzdalovat přibližně o 45° za rok. Zrovna tak jako i nepatrná vzdálenost mezi očima nám umožňuje prostorové vnímání, snímky Slunce ze dvou vzdálených kosmických sond umožní získat prostorové zobrazení například slunečních protuberancí a dalších útvarů na Slunci.

Během prověřování přístrojů po startu sond získali astronomové detailní pohled na silnou sluneční aktivitu Slunce. Sonda STEREO-A poslala na Zemi počátkem prosince 2006 první fotografie. Když byl 4. 12. 2006 otevřen kryt na přístroji SECCHI Extreme Ultraviolet Imager telescope, byla pořízena fotografie velmi mohutné aktivní oblasti na Slunci, označené AR903, která produkovala minulý měsíc několik mimořádně silných explozí. Zařízení SECCHI (Sun-Earth Connection Coronal and Heliospheric Investigation) zkonstruovala Naval Research Laboratory (NRL) ve Washingtonu, D.C. Stejný přístroj je na obou sondách STEREO.

O několik dnů později sonda STEREO-A v průběhu nezvykle aktivní sluneční činnosti pořídila fotografie tzv. CME (Coronal Mass Ejection – výronu koronální hmoty) v bílém světle pomocí jednoho ze dvou koronografů SECCHI.

Výrony koronální hmoty jsou obrovská oblaka plazmy, vyvržená do okolního prostoru ze sluneční atmosféry. Jedná se o největší exploze ve Sluneční soustavě, které se rovnají energii miliardy megatun atomových bomb. Když se CME setká se Zemí rychlostí blížící se 1,6 miliónu kilometrů za hodinu, spouští silnou magnetickou bouři a dochází ke vzniku nádherné polární záře. Energetické částice, související s těmito bouřemi, mohou způsobit výpadky elektrických rozvodných sítí, poškodit nebo zničit telekomunikační a další družice a jsou také velkým nebezpečím pro kosmonauty na oběžné dráze kolem Země (případně v budoucnu na cestě k Měsíci či Marsu).

Zdroj: spaceglightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »