Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Venus Express připravena ke startu

Sonda Venus Express připravena ke startu

Venus Express-3.jpg
Evropská kosmická sonda Venus Express úspěšně absolvovala poslední fázi zkoušek v Evropě a je připravena k přesunu na místo svého startu - na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu.

Jeden a půl roku po tom, co její sesterská sonda Mars Express byla navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu, je nová evropská sonda připravena "odcestovat" na první etapu své cesty k Venuši - ke stále záhadné planetě, dříve označované za "sestru" Země.

Projekt sondy Venus Express byl navržen v roce 2001. Koncept celé mise předpokládal co největší využití konstrukčních prvků a přístrojů ze sondy Mars Express.

Sonda k Venuši byla oficiálně schválena v roce 2002 výborem ESA pro vědecký program (Science Programme Committee). Kontrakt na výrobu sondy byl v říjnu 2002 udělen společnosti EADS Astrium, jejímiž subdodavateli se stalo dalších 25 firem ze 14 evropských států.

V současné době se sonda nachází v zařízeních společnosti Astrium v Toulouse (Francie), kde se podrobovala zkouškám od října 2004.

"Sonda si opravdu zaslouží své jméno Venus Express. Nikdy předtím nebyla v ESA připravena vědecká mise tak rychle!" říká Don McCoy, manažer projektu Venus Express. Celá mise byla fakticky realizována za pouhé 4 roky od navržení koncepce sondy.

Práce na projektu Venus Express byly zahájeny 8 měsíců před vypuštěním sondy Mars Express k planetě Mars. To znamenalo, že byla udržována kontinuita programů a průmyslové podniky pokračovaly v práci v nezměněné podobě. O 34 měsíce později byla sonda připravena k přepravě na kosmodrom.

Výrobu sondy zajistila společnost Alenia Spazio (Torino, Itálie). Následně byla sonda přepravena do Toulouse. Je vybavena sedmi vědeckými přístroji, které byly většinou vyvinuty pro projekty Mars Express či Rosetta. Přístroje by měly poskytnout nový pohled na mimořádné podmínky na planetě, kde zůstalo velké množství nezodpovězených otázek i přesto, že Venuši zkoumalo více než 20 ruských a amerických sond v období od roku 1964.

Sonda poskytne nejkomplexnější pohled na atmosféru Venuše. Bude studovat takové záhady, jako je například doposud neobjasněná velice rychlá rotace atmosféry kolem planety jednou za 4 dny. Dále bude studovat celkovou teplotní bilanci a důsledky největšího skleníkového efektu, objeveného ve Sluneční soustavě, stejně tak i strukturu a dynamiku oblačnosti a záhadného ultrafialového záření, detekovaného nad vrstvou oblačnosti.

Venus_Express_vacuum_test.jpg

V Toulouse sonda podstoupila 2 kola zkoušek všech systémů a subsystémů. Později absolvovala také vibrační a akustické testy za účelem zjištění její odolnosti vůči vibracím a přetížení při startu. Následovaly zkoušky v teplotní a vakuové komoře, kde byla sonda vystavena jednak nízkým teplotám, jaké panují ve vesmíru. Speciální zařízení naopak imitovalo intenzivní sluneční záření, neboť Venuše se nachází mnohem blíže ke Slunci než Země.Sonda Venus Express se velice podobá své předchůdkyni Mars Express, obsahuje však několik konstrukčních úprav vzhledem k tomu, že se bude pohybovat ve zcela odlišném prostředí kolem Venuše. Sonda má například zdokonalený systém tepelné regulace, zajišťující její přijatelnou teplotu.

Vzhledem ke zvýšené intenzitě slunečního záření v blízkosti Venuše byla sonda Venus Express vybavena menšími panely slunečních baterií. Navíc byly použity články na bázi galium-arzenidu, které jsou odolnější vůči vysokým teplotám.

Další změnou je použití dvou komunikačních antén na sondě Venus Express, instalovaných na protilehlých stranách. Na sondě Mars Express se nachází pouze jedna anténa s vysokým ziskem. Při pohledu z Venuše je Země vnější planetou a může se nacházet vzhledem ke Slunci v různých směrech (při pohledu z Venuše za Sluncem nebo na opačné straně než Slunce). Dvě antény umožní sondě komunikovat se Zemí v různých polohách na dráze kolem Venuše tak, aby se citlivé přístroje sondy nacházely vždy v poloze chráněné před slunečním zářením.

V současné době je sonda Venus Express umístěna v kontejneru, který bude tento týden uzavřen a převezen na letiště v Toulouse-Blagnac. Odtud bude letecky přepravena přes Moskvu na Bajkonur na palubě letounu Antonov 124. Na Bajkonuru přistane 7. 8. 2005. Start pomocí ruské nosné rakety Sojuz-Fregat je naplánován na 26. 10. 2005. Startovní hmotnost sondy bude 1270 kg. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude navedena v dubnu 2006. Základní výzkum planety bude trvat zhruba 500 dnů.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »