Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda CASSINI se blíží k Titanu

Sonda CASSINI se blíží k Titanu

Cassini-Titan-PIA06071.jpg
Nepravidelné světlé a tmavé oblasti zatím neznámého původu a složení jsou stále zřetelněji viditelné na povrchu měsíce Titan. Snímky pořizuje americká kosmická sonda CASSINI, která se blíží k Saturnu a která kolem měsíce Titan poprvé prolétne 2. 7. 2004. Na snímku, pořízeném úzkoúhlou kamerou 14. 6. 2004, jsou viditelné 3krát větší detaily než na předcházejících fotografiích.

Pozorovat povrch měsíce Titan je však velmi obtížné, neboť je zastřen hustou mlhou z uhlovodíků, vznikajících ve vysoké atmosféře měsíce působením slunečního záření. Publikovaný snímek byl pořízen přes polarizační filtr, který umožňuje „proniknout“ přes atmosféru až na povrch měsíce. Žlutá křivka na obrázku představuje hranici mezi denní a noční polokoulí. Na poslední fotografii je Titan zachycen přibližně ve fázi „první čtvrti“, tj. od 0° do 70° západní délky. Zobrazený povrch měsíce stěží překrývá alespoň malou část povrchu, zachyceného na dřívějších fotografiích. Velká část povrchu Titanu, zobrazená na tomto snímku, ještě nebyla zachycena na žádné fotografii ze sondy CASSINI.

Fotografie byla pořízena ze vzdálenosti 10,4 miliónu km. Rozlišení dosahuje 62 km na pixel. Pozorované světlé a tmavé skvrny jsou reálné útvary na povrchu Titanu. Snímek byl pořízen přes polarizační filtr v oboru infračerveného záření na vlnové délce 938 nanometrů. Toto poměrně krátkovlnné záření proniká atmosférou Titanu a umožňuje tak spatřit jeho povrch.

Kritická fáze letu sondy CASSINI nastane doslova za několik hodin – v noci z 30. června na 1. července 2004. Na dobu 96,4 minuty bude zažehnut hlavní raketový motor sondy, který ji navede na eliptickou oběžnou dráhu kolem Saturna. Sonda Byla vypuštěna 15. 10.1997.

Zdroj: spaceflightnow.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »