Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Slovenská sonda JULO2 do blízkého vesmíru

Slovenská sonda JULO2 do blízkého vesmíru

snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km. Autor: SOSA
snímek z blízkého vesmíru z výšky 33 km.
Autor: SOSA
Slovenská organizace pro vesmírné aktivity (SOSA) úspěšně vypustila balónovou sondu do výšky přes 33 km, kde už se některé podmínky blíží těm vesmírným. Sonda JULO2, nazvaná podle Júlia Satinského, zvládla snímat okolí, prováděla měření a také zaregistrovala z hranic blízkého vesmíru internetové domény.

skBalloon

start JULO2 z hvězdárny v Partizánskem, foto SOSA
start JULO2 z hvězdárny v Partizánskem, foto SOSA
Projekt na vypuštění malé družice pomocí balónové technologie má na Slovensku samé úspěchy. Úkolem projektu skBalloon je vynést do stratosféry do výšky až 35 km různé přístroje - CCD kamery, detektory teploty a záření ap. Projekt má přispět k propagaci vesmírných aktivit mezi širokou veřejností a připomenout význam kosmického výzkumu, což je oblast, kterou Slovenská republika v posledních letech trochu zanedbává.

Přípravy JULO2

JULO2 v rukou konstruktérů, foto SOSA
JULO2 v rukou konstruktérů, foto SOSA
Předchůdcem sondy JULO2 byla 10. října 2010 vypuštěná JULO1. Ta dosáhla výšky 25 000 m. Krátce po vypuštění první sondy se rozběhly přípravy na druhou. Přípravné práce trvaly přibližně 1,5 roku a podílelo se na nich 15 lidí. Byl přepracován koncept a tak se nová sonda svými funkcemi a velikostí podobá satelitům typu Cubesat.

Druhý úspěšný let

JULO2 před zakrytováním, foto SOSA
JULO2 před zakrytováním, foto SOSA
Let JULO2 proběhl 14. dubna 2012. Sonda úspěšně dosáhla výšky přes 33 km a po celou dobu komunikovala s pozemní kontrolou a odesílala naměřená data a telemetrii. Všechna naměřená data, fotografie a video se brzy objeví na webu www.kozmonautika.sk. JULO2 měla vnitřní izolaci vyrobenou z tenké karimatky s fólií tloušťky 1 cm. Zatímco venku panoval mráz -50 °C, uvnitř teplota neklesla pod 12 °C. Gondola balónu měla odrazné plochy, aby ho byly schopny zachytit letecké radary. Cena podobné balónové sondy není nijak extrémně vysoká. Stratosférický balón stojí kolem 300 €, hélium stálo asi 100 €. Největší položku tvoří různá technická zařízení v hodnotě asi 1500 €.

tým po přistání na Moravě, foto SOSA
tým po přistání na Moravě, foto SOSA
Samotný start se neobešel bez problémů, silný poryv větru způsobil, že první balón se oddělil a uletěl a tak letěl JULO2 na balónu náhradním. Startovalo se z Hornonitrianskej hvezdárne v Partizánskem. Balón měl při startu rozměr 2 metry, ale po vystoupání do výšky 33 394 metrů, kam stoupal rychlostí 5 m/s, už to bylo kolem 12 metrů. Přistání proběhlo na padáku. Sonda přeletěla hranice a přistála na Moravě u obce Haluzice. Zajímavostí letu bylo, že se na hranicích blízkého vesmíru podařilo také registrovat 100 domén s koncovkou .sk. To je zřejmě první takový počin na světě.

Fotografie laskavě poskytla SOSA. Děkujeme a gratulujeme!

Odkazy a zdroje:

Informace ze zákulisí JULO2
Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity (SOSA)
Článek v deníku Nový čas
O registraci domény z hranic vesmíru




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »