Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Shenzhou-7: úkol splněn

Shenzhou-7: úkol splněn

Přistání Shenzhou 7
Přistání Shenzhou 7
Dva čínští kosmonauti úspěšně absolvovali první výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. A to teprve při třetím čínském pilotovaném letu. Čínský kosmonaut Zhai Zhigang zcela opustil kosmickou loď na dobu 14 minut. Druhý z kosmonautů Liu Boming se rovněž nacházel v dehermetizovaném orbitálním modulu a krátce se z výstupního otvoru vyklonil.

Oba kosmonauti byli z bezpečnostních důvodů připoutáni ke kosmické lodi pomocí lan. Zhai Zhigang se přemísťoval po povrchu modulu pomocí úchytek a madel, upevněných na vnějším povrchu kosmické lodi. Po 14 minutách byl poklop výstupního otvoru uzavřen a začalo napouštění atmosféry.

Výstup byl načasován tak, aby byla zabezpečena nepřetržitá komunikace prostřednictvím flotily sledovacích námořních lodí, pozemních stanic a telekomunikačních družic na geostacionární dráze. V době kosmické vycházky kosmická loď přelétala nad Afrikou, Indickým oceánem a Asií.

První čínský výstup do kosmu
První čínský výstup do kosmu
Zhai Zhigang měl na sobě v době výstupu skafandr Feitian, vyvinutý čínskými odborníky, umožňující bezpečný pobyt ve volném kosmickém prostoru. Cena skafandru o hmotnosti 120 kg se udává 4,4 miliónu dolarů. Druhý kosmonaut měl na sobě ruský skafandr Orlan. Oba skafandry mají podobný vzhled. Čína zakoupila tři ruské skafandry v roce 2004.

Třetí člen čínské posádky - Jing Haipeng - sledoval průběh kosmické vycházky z návratové kabiny, která i během výstupu dvojice kosmonautů nebyla dehermetizovaná. Před výstupem strávili kosmonauti více než 30 minut dýcháním čistého kyslíku za účelem odstranění dusíku z krevního řečiště. Obdobnou proceduru podstupují jak ruští, tak američtí kosmonauti.

V sobotu 27. září 2008 se tak Čína stala třetím státem světa, který je schopen vlastní technikou zajistit výstup člověka do volného kosmického prostoru. Vůbec první kosmickou vycházku uskutečnil sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 opustil na 12 minut kosmickou loď Voschod 2. Prvním americkým kosmonautem, který vystoupil mimo palubu kosmické lodi, se stal Ed White. Výstup uskutečnil 3. června 1965 z kosmické lodi Gemini 4. Mimo její palubu strávil 23 minuty.

První čínský výstup do kosmu
První čínský výstup do kosmu
Po ukončení výstupu do volného prostoru se od kosmické lodi Shenzhou-7 oddělil malý subsatelit, který byl upevněn v přední části orbitálního modulu. Mikrodružice BX tvaru krychle o délce strany asi 40 cm a hmotnosti 40 kg je vybavena dvěma kamerami pro pořizování snímků kosmické lodi, od níž se bude postupně vzdalovat. Po návratu posádky by se měla přiblížit k odhozenému orbitálnímu modulu, který zůstane na oběžné dráze.


Sestřih nejzajímavějších okamžiků z výstupu v trvání 7,5 minuty

Po oddělení orbitálního modulu kosmické lodi byly zažehnuty brzdící raketové motory a posádka zahájila manévry k návratu na zemský povrch. Přistání návratové kabiny na padáku se uskutečnilo v neděli 28. září 2008 kolem 11:44 SELČ v oblasti Siziwangqi ve vnitřním Mongolsku. Celková doba letu byla přibližně 68 hodin.

Související článek: Čínská posádka opět ve vesmíru

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »