Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu

Rusko připravuje projekt nové pilotované kosmické lodi s návratovou kabinou pro 6 osob, kterou bude možné používat opakovaně k letům na oběžnou dráhu kolem Země. Informoval o tom na tiskové konferenci ředitel organizace Rosaviakosmos Jurij Koptěv. "Je velmi málo pravděpodobné, že v nejbližších 4 letech začneme používat pro pilotované lety nosnou raketu Sojuz-2," prohlásil Koptěv. "Jestliže půjdeme cestou změny, pak budeme používat novou kosmickou loď. A na jejím vývoji se již pracuje."

"Dnes RKK Eněrgija pracuje na projektu nové kosmické lodi. V praxi tak realizujeme to, o čem Američané teprve uvažují v rámci nové kosmické iniciativy, kterou nedávno nastínil prezident George Bush. Tato kosmická loď, opatřená mnohonásobně použitelnou návratovou kabinou, bude mít startovní hmotnost 12 až 14 tun (dvakrát více než dnes používané kosmické lodi Sojuz pro tříčlennou posádku, určené pro jeden start a vyvinuté v polovině 60. let minulého století). Na její palubě bude možno přepravovat minimálně 6 osob," doplnil Koptěv. Nová kosmická loď nebude určena pro lety na Měsíc či na Mars.

Zatím nebylo definitivně rozhodnuto, jaká nosná raketa bude použita pro vynášení nové kosmické lodi na oběžnou dráhu kolem Země. Existuje například možnost postupné modernizace rakety Sojuz, respektive vývoje nové rakety na bázi současného Sojuzu. Jedná se o projekt Aurora a její zdokonalenou variantu. Díky použití nových raketových motorů a používání kapalného vodíku jako paliva bude nosnost rakety srovnatelná s kapacitou rakety Zenit, tj. 14 tun na základní oběžnou dráhu.

Nová kosmická loď by mohla být používána například pro zajištění střídání základních posádek na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. NASA počítá kolem roku 2010 s ukončením provozu raketoplánů a nový dopravní prostředek bude mít k dispozici po roce 2014. Nová ruská kosmická loď by také umožnila zvýšit počet členů posádky ze současných tří na šest kosmonautů.

zarya_1.gif
zarya_2.gif
Zde je vhodné připomenout, že podobnou variantu mnohonásobně použitelné kosmické lodi pod názvem Zarja (viz obrázek) vyvíjelo Rusko již v 80. letech minulého století. Pro nedostatek finančních prostředků byl projekt zastaven. Návratová kabina měla mít průměr 4,1 m (u Sojuzu je to 2,7 m), maximální hmotnost 15 tun a měla sloužit pro přepravu 2 až 8 kosmonautů nebo 3 tun nákladu na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Měla být rovněž používána jako "záchranný člun" pro posádky orbitálních stanic či při startech sovětského raketoplánu. Start měl být realizován pomocí nosné rakety Zenit. Vzhledem k tomu, že návratová kabina měla být opatřena tepelnou ochranou z raketoplánu Buran, předpokládalo se mnohonásobné použití: 30 až 50 startů.

Zdroj: itar.tass.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »