Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko připravuje turistický výlet na Měsíc

Rusko připravuje turistický výlet na Měsíc

Sojuz_Mesic.jpg
Ředitel ruské konstrukční kanceláře RKK Eněrgija Nikolaj Sevastjanov představil ve čtvrtek 18. 8. 2005 na mezinárodním letecko-kosmickém aerosalonu MAKS-2005 projekt dvanáctidenního letu k Měsíci s jeho obletem, určený pro kosmické turisty. Scénář letu předpokládá, že po dvoudenním letu na oběžné dráze se kosmická loď Sojuz s posádkou na palubě připojí k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Zde posádka stráví dva dny, aby si odpočinula a adaptovala se na podmínky beztížného stavu.

Pátý den po startu Sojuzu bude vypuštěn urychlovací stupeň. Následujícího dne se kosmická loď Sojuz oddělí od kosmické stanice ISS a spojí se s urychlovacím blokem, který zajistí navedení kosmické lodi na přeletovou dráhu směrem k Měsíci druhou kosmickou rychlostí. Devátý den po startu kosmická loď oblétne Měsíc a zahájí návratovou fázi letu. Dvanáctý den po startu přistane posádka v návratové kabině Sojuzu zpět na Zemi. V úvahu připadá i kratší varianta letu bez "mezipřistání" na Mezinárodní kosmické stanici.

Podle informací Nikolaje Sevastjanova probíhá v současné době modernizace kosmické lodi Sojuz podle požadavků nového projektu. Je nutno vylepšit tepelnou ochranu kosmické lodi, zvýšit zásoby vody a potravin na palubě, uvažuje se rovněž o zvětšení průzorů pro zajištění lepšího výhledu na povrch Měsíce. Je rovněž nutné patřičně upravit urychlovací blok pro navedení Sojuzu na dráhu směrem k Měsíci (nainstalovat spojovací uzel pro připojení k Sojuzu, doplnit systém orientace a stabilizace). Nosné rakety Sojuz (start kosmické lodi) a Proton nebo Zenit (vypuštění urychlovacího stupně) budou startovat v těch variantách, v jakých jsou používány doposud.

Sevastjanov dále doplnil, že výběrem kandidátů na kosmický let kolem Měsíce se zabývá americká společnost Space Adventures, jejímž prostřednictvím byli rovněž vybráni dosavadní dva kosmičtí turisté na Mezinárodní kosmickou stanici: Dennis Tito (2001) a Mark Shuttleworth (2002).

"Naším cílem je realizovat tento projekt v roce 2009," prohlásil Nikolaj Sevastjanov. Vše bude záležet na tom, zda se v brzké době najdou dva nebojácní multimilionáři, kteří budou mít zájem poprvé v historii kosmické turistiky uskutečnit oblet kolem Měsíce. Letu k Měsíci by se zúčastnil jeden ruský kosmonaut a dva kosmičtí turisté. Každý z turistů by měl zaplatit částku zhruba 100 miliónů dolarů. Zástupce společnosti Space Adventures v Rusku Sergej Kostěnko prohlásil, že o tento projekt je v USA velký zájem. Na dotaz, zda již existují konkrétní zájemci o oblet Měsíce, však neodpověděl.

Avšak oblet Měsíce není jediným grandiózním projektem RKK Eněrgija. Sevastjanov představil novinářům rovněž kosmický projekt, který počítá s výsadkem kosmických turistů na povrch Měsíce. Jak známo, na Měsíci doposud nepřistáli ani sovětští, ani ruští kosmonauti. Tuto možnost mělo pouze 12 amerických astronautů v programu Apollo v letech 1969 až 1972. Rusko chce nyní prezentovat svoje možnosti a svoji kosmickou vyspělost dopravou turistů na povrch Měsíce a zpět na Zemi. Žádné další podrobnosti projektu zveřejněny nebyly, pouze bylo konstatováno, že by mohl být realizován v roce 2012 (tedy ještě dříve, než se uskuteční návrat Američanů na Měsíc).

KLIPER-01.jpg

Pokud nebudou výše popsané projekty realizovány s kosmickými loděmi Sojuz, může k tomu posloužit nový dopravní prostředek KLIPER, který by měl v budoucnu Sojuzy nahradit. Poprvé by měl KLIPER odstartovat v pilotovaném režimu v roce 2012. Od roku 2015 by se měl KLIPER stát hlavním dopravním prostředkem ruské pilotované kosmonautiky. KLIPER bude s největší pravděpodobností vyvíjen ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou ESA - obě strany se podělí jak o technickou, tak i o finanční stránku projektu. První rozhovory o financování projektu budou zahájeny 5. 12. 2005.

Pokud se týká letu kosmických turistů na Měsíc, řada odborníků je poměrně skeptická. Z technického hlediska je projekt realizovatelný (až na některé výhrady). Podle nich však nebude tak jednoduché najít dostatečně solventní zájemce, kteří by byli ochotni riskovat životy ve velmi stísněném prostoru kosmické lodi Sojuz v podstatě při prvním ruském experimentálním letu na Měsíc.

Na aerosalonu MAKS-2005 byly rovněž publikovány zprávy o změně režimu startů dlouhodobých posádek Mezinárodní kosmické stanice ISS. Po přerušení startů amerického raketoplánu (po havárii raketoplánu Columbia v únoru 2003) obstarávaly výměnu dvoučlenných rusko-amerických posádek kosmické lodi Sojuz. Takto odstartuje 1. 10. 2005 ještě 12. základní posádka stanice ve složení Valerij Tokarev a William McArctur. Třetím členem posádky bude Gregory Olsen coby kosmický turista. Při dalším startu Sojuzu v dubnu 2006 budou posádku tvořit ruští kosmonauti Pavel Vinogradov a Dmitrij Kondratjev. Třetím členem posádky (krátkodobý let) bude buďto další kosmoturista nebo evropský kosmonaut. Americký člen dlouhodobé posádky stanice ISS si bude muset počkat na start raketoplánu. Mimochodem další let raketoplánu v rámci mise STS-121 byl odložen na začátek března 2006.

Zdroj: spacenews.ru a www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »