Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko a mezinárodní spolupráce v pilotovaných letech

Rusko a mezinárodní spolupráce v pilotovaných letech

Kliper-3-v.jpg
V těchto dnech se uskutečnilo mezinárodní sympózium, pořádané při příležitosti 15. výročí zahájení spolupráce mezi Ruskem a západoevropskými státy v oblasti pilotovaných letů. Mezi zajímavé informace patří například projev generálního ředitele raketo-kosmické společnosti Eněrgija Jurije Semjonova, který pozval Evropskou kosmickou agenturu (ESA) ke spolupráci na vývoji nové ruské kosmické lodi s názvem "Kliper". Jedná se o mnohonásobně použitelnou kosmickou loď ve tvaru vztlakového tělesa pro přepravu až sedmičlenné posádky a 700 kg nákladu na oběžnou dráhu kolem Země. Nová kosmická loď může být využívána pro samostatné (desetidenní) lety na oběžné dráze, pro přepravu kosmonautů na kosmické stanice nebo jako "záchranný člun" pro případ nutné evakuace ohrožené posádky, dlouhodobě pracující na palubě kosmické stanice.

Mars-Rusko-3.jpg
Při dostatečném množství finančních prostředků by bylo Rusko schopno uskutečnit pilotovaný let na Mars již v roce 2016. Mnohem reálnější je však společná mezinárodní expedice ve spolupráci s USA, Evropskými státy a Čínou. Prohlásil to zástupce generálního ředitele raketo-kosmické společnosti Eněrgija Nikolaj Brjuchanov. Společnost Eněrgija již vypracovala návrh meziplanetárního expedičního komplexu (MEK), vyřešeny jsou otázky zabezpečení životních podmínek pro posádku, navržen je způsob výsadku na povrchu Marsu a následný návrat zpět na Zemi. Expediční komplex bude smontován na oběžné dráze kolem Země. Bude se skládat ze služebního oddílu, motorové sekce, přistávacího modulu a návratové kosmické lodi. Pro let na Mars se počítá se 4 až 6člennou posádkou. Zdrojem elektrické energie budou rozměrné panely slunečních baterií.

Předpokládané náklady na realizaci projektu se v Rusku odhadují na 20 miliónů dolarů, což je podstatně méně, než finanční náklady na obdobný americký projekt. Pokud bude rozhodnuto o realizaci pilotovaného letu na Mars v rámci mezinárodní spolupráce, Rusko se do tohoto projektu zapojí. Rusko je rovněž připraveno spolupracovat s Čínou a Evropskou kosmickou agenturou na přípravě pilotovaných letů na Měsíc.

A na závěr ještě jedna zajímavá informace, která zazněla "u kulatého stolu" na již zmiňované mezinárodní konferenci. V dlouhodobé perspektivě bude možné veškerý radioaktivní odpad včetně vyhořelého paliva z jaderných elektráren bezpečně "ukládat" na Slunci. Rovněž na toto téma hovořil Jurij Semjonov. Podle jeho vyjádření bude možno dopravovat jaderný odpad na Slunce pomocí nosných raket typu Eněrgija. Jedna taková raketa bude schopna zajistit přepravu 20 tun odpadu. Při 5 startech ročně se tak Země může zbavit až 100 tun nebezpečného radioaktivního odpadu.

Zdroj: spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »