Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruské kosmické přístroje pátrají po přítomnosti vody

Ruské kosmické přístroje pátrají po přítomnosti vody

HEND.jpg
Prakticky na všech mezinárodních kosmických projektech, jejichž cílem bylo pátrat po přítomnosti vody na Měsíci či některých planetách, byly umístěny ruské přístroje, navržené a vyrobené v IKI RAN (v Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd). Jedním z nich je přístroj HEND (High-Energy Neutron Detector), zkonstruovaný v laboratoři pro spektrometrii kosmického záření gama pod vedením doktora fyzikálně-matematických věd Igora Mitrofanova.

odyssey-10000-01_br400.jpg

Tento přístroj již sehrál svoji roli při objevu vodního ledu na planetě Mars. Přístroj je umístěn na palubě americké kosmické sondy MARS ODYSSEY, která již více než 2 marťanské roky (více než 5 pozemských roků) obíhá kolem Marsu. V současné době řídící tým připravil nový návrh na prodloužení jeho činnosti do konce roku 2008.

LRO_Rendering.jpg

Jednotlivé technologické celky z experimentu HEND budou použity i ve třech dalších přístrojích, které rozpracovávají spolupracovníci laboratoře. První z nich pod označením LEND (Lunar Exploration Neutron Detector) bude vyslán na palubě další americké kosmické sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jejíž start k Měsíci je naplánován na říjen 2008. Ruský přístroj pomůže určit, jestli se voda v podobě ledových krystalků nachází v okolí měsíčních pólů, přesněji řečeno uvnitř kráterů, které leží v trvalém stínu (tzn. že do nich nikdy nesvítí Slunce).

Podobné krátery mohou existovat i na planetě Merkur, k níž se v roce 2013 vydá evropská kosmická sonda BEPI COLOMBO. Rovněž na této sondě bude umístěn ruský přístroj MGNS (merkurovský neutronový a gama spektrometr), jehož vývoj v současné době probíhá.

MSL.jpg

Avšak ještě dříve - v roce 2009 - by měla NASA vypustit k Marsu rover s názvem MSL (Mars Science Laboratory) s ruským přístrojem DAN (detektor albedových neutronů). Od předcházejících přístrojů se principiálně odlišuje: jestliže HEND, LEND a MGNS mají za úkol registrovat přírodní neutronové záření z povrchu těles, zařízení DAN bude toto záření iniciovat. Za tímto účelem bude přístroj doplněn generátorem neutronů - což představuje malý urychlovač, v němž probíhá termojaderná syntéza deuteria a tritia. Toto zařízení se vyvíjí ve Všeruském vědecko-výzkumném institutu pro automatizaci im. N. L. Duchova. Prostřednictvím přístroje DAN může pojízdná laboratoř získávat informace o přítomnosti podpovrchové vody na celé trase marsochodu, "putujícího" po povrchu Marsu.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »