Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Robot opraví robota

Robot opraví robota

Dextre.jpg
Když počátkem letošního roku informoval administrátor NASA Sean O´Keefe o zrušení další servisní mise raketoplánu k Hubblovu kosmickému teleskopu (HST), vyvolal tím mnoho rozhořčení nejen mezi astronomy, ale i mezi širokou veřejností. Jako reakce na nesouhlasné projevy byla ustanovena nezávislá komise, která měla navrhnout, co lze udělat pro prodloužení "života" HST a zjistit, zda je přitom nezbytná přítomnost kosmonautů. Komise měla 20 členů (vědci, bývalí astronauti, manažeři NASA, pracovníci letecko-kosmických společností, jeden člen vyšetřovací komise šetřící havárii raketoplánu Columbia a odborníci na automatické systémy). Předsedou komise byl jmenován Louis Lanzerotti, známý odborník na výzkum sluneční soustavy, konzultant společností Bell Laboratories a Lucent Technologies.

Administrátor NASA nedávno prohlásil, že projekt záchrany HST bude realizován a že k jeho záchraně bude vybrána nejlepší varianta z 26 různých návrhů, předložených jednotlivci, univerzitami či firmami. S největší pravděpodobností bude oprava HST svěřena robotům. Definitivní rozhodnutí bude zveřejněno v létě příštího roku (2005).

Vědci očekávají, že nejpozději v letech 2007 až 2008 přestanou na HST fungovat gyroskopy, zajišťující správnou orientaci a stabilizaci dalekohledu v prostoru. Rovněž stárnoucí panely slunečních baterií bude nutno vyměnit, aby byly přístroje zásobovány dostatečným množstvím elektrické energie. Plánovanou další servisní misi raketoplánu NASA zrušila na základě doporučení vyšetřovací komise, která studovala příčiny havárie raketoplánu Columbia.

Jedním z velice vážných kandidátů na opravu HST je robot-opravář DEXTRE (Special Purpose Dexterous Manipulator), jak jej nazývají jeho kanadští tvůrci. Robot je vybaven dvěma "rukama" - velice pohyblivými a přesnými manipulátory. Od svého počátku byl konstruován za účelem provádění různých montážních prací mimo palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS. Podle názoru konstruktérů je schopen provádět prakticky všechny operace, které vykonávají kosmonauti ve volném kosmickém prostoru. Při jeho vývoji vycházeli jeho tvůrci ze zkušeností s provozem manipulátoru na palubě raketoplánu (tzv. "kanadská ruka") či s podobným zařízením Canadarm-2, instalovaným na kosmické stanici ISS.

Rovněž NASA pracuje na vývoji vlastního robota, tzv. Robonauta (humanoidního robota), který však nedosahuje takových parametrů jako kanadský robot Dextre. Přiznal to i vedoucí vědeckého programu NASA Al Diaz. Na jedné variantě Robonauta pracuje firma Robot Systems Technology Branch (Johnson Space Center) ve spolupráci s DARPA (Defense Advanced Research Project Agency). S největší pravděpodobností bude oprava HST svěřena právě kanadskému robotu.

Úkol robota však nebude jednoduchý. Na HST je nutno uvolnit a zase připevnit několik ochranných krytů, z vnitřních prostorů vytáhnout vědeckou aparaturu a nahradit ji novým zařízením. Je nutno vzít v úvahu, že některé krytky se za 14 let pobytu v kosmickém prostoru deformovaly. Jedna krytka je dokonce tak pokřivená, že při posledním servisním letu raketoplánu měli kosmonauti značné problémy s jejím upevněním.

K zabezpečení montáže jednotlivých přístrojů bude robot-opravář vybaven různým nářadím. Jeho hlavním úkolem bude provést výměnu panelů slunečních baterií (tj. staré demontovat a na jejich místo nainstalovat nové), provést výměnu gyroskopů a také vyměnit dva vědecké přístroje. V nedávné době došlo na HST k poruše na zobrazovacím spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph), instalovaném na HST během servisní mise raketoplánu v roce 1997. Technici nyní intenzívně přemýšlejí o tom, zda by byla možná jeho oprava.

Start robota-opraváře se předpokládá v roce 2007. Pokud bude oprava HST úspěšná, životnost dalekohledu se tím prodlouží minimálně o 5 let. V další fázi bude pomocí jiného robota zajištěn řízený zánik dalekohledu v hustých vrstvách zemské atmosféry. To už by měl být ve vesmíru ještě větší a dokonalejší kosmický dalekohled JWST.

Zdroj: canoe.ca
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí">




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »