Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První kosmická družice Sputnik 1 bude mít stříbrnou minci

První kosmická družice Sputnik 1 bude mít stříbrnou minci

Pamětní mince Sputnik 1
Autor: Česká mincovna

Pražskou prodejnu jablonecké České mincovny dnes navštívili zástupci ruské Federální kosmické agentury Roskosmos, která 4. října 1957 vypuštěním první umělé družice Sputnik 1 započala vesmírný program a odstartovala významnou kosmickou éru lidstva. K této příležitosti Česká mincovna vydává stříbrnou jednouncovou minci, která se stává již čtvrtou v pořadí ve sběratelské minisérii z cyklu Století létání.

Tisková zpráva České mincovny z 19. září 2017

Roskosmos provozuje nosiče a kosmické lodě Sojuz, které jsou nyní dopravním prostředkem na jediné trvale obydlené Mezinárodní vesmírné stanici. „Při příležitosti 60 let od vypuštění první vesmírné družice Sputnik 1 vydáme stříbrnou minci připomínající tuto triumfální výpravu, která do cyklu zlomových postav a událostí z počátků létání nepochybně patří,“ uvedl Lukáš Jokl, marketingový manažer jablonecké České mincovny a dodává, že je pro Mincovnu velkou ctí představit návrhy mince po boku slavného kosmonauta Sergeje Konstantinoviče Krikaljova. Ten je v těchto dnech na návštěvě Česka. Krikaljov je výkonným ředitelem pilotovaných vesmírných letů korporace Roskosmos.

Všechny mince z tohoto cyklu jsou ve stříbrném provedení PROOF s hladkou hranou a průměrem 37 mm. „Mince s motivem Sputniku 1 bude v prodeji od října v počtu 400 ks za 1 450 Kč,“ dodal Jokl. Autorem celé minisérie je jablonecký medailér Asamat Baltaev, který do detailu propracoval podobu družice vznášející se ve vesmíru. Celou sérii lze ukládat do plechové krabičky stříbrné barvy s tématikou ilustrací dvouplošníku kroužícího okolo zeměkoule.

Družice byla zkonstruována Sergejem Koroljovem v rámci neoficiálního soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy o vědecko-technickou převahu v oblasti dobývání a výzkumu kosmického prostoru během studené války. Leštěná kovová koule o průměru 58 cm a hmotnosti 83,6 kg se dvěma vysílacími moduly byla vypuštěna Sovětským svazem v Kazašské SSR 4. října 1957. Její sledování poskytovalo vědcům cenné informace například o ionosféře a hustotě horní atmosféry. Družice cestovala vesmírem rychlostí přibližně 29 000 km/h, přičemž oběžnou dráhu kolem Země absolvovala za 96,2 minut. Po třech měsících a 1 440 obletech vstoupila do zemské atmosféry, kde shořela.



Převzato: Česká mincovna



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Mince, Sputnik


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »