Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přestěhuje NASA asteroid do blízkosti Měsíce?

Přestěhuje NASA asteroid do blízkosti Měsíce?

Přemístění malé planetky na dráhu kolem Měsíce - úvaha Autor: Mark Garlick/Science Photo Library
Přemístění malé planetky na dráhu kolem Měsíce - úvaha
Autor: Mark Garlick/Science Photo Library
Není pravda, že NASA zcela ztratila zájem o Měsíc. Společně s informacemi o zvažované lunární základně se objevily i zprávy o tom, že americká kosmická agentura rovněž studuje projekt na zachycení malého asteroidu a jeho přemístění na vzdálenou oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Vědci NASA společně s Keck Institute for Space Studies v Kalifornii potvrdili, že NASA přemýšlí o plánu konstrukce automatické sondy, která by zachytila malou planetku a umístila by ji na eliptickou oběžnou dráhu kolem Měsíce. Finanční náklady na misi se odhadují na 2,6 miliardy dolarů – tedy nepatrně více, než činily náklady na pojízdnou laboratoř Curiosity, která nyní zkoumá planetu Mars. Start nové sondy by se mohl uskutečnit v roce 2020.

V současné době plány NASA v rámci letů s lidskou posádkou oficiálně zahrnují pouze vyslání nově vyvíjené kosmické lodi nazvané Orion na cestu kolem Měsíce. První bezpilotní let nové kosmické lodi by se mohl uskutečnit v roce 2017, první start s posádkou na palubě patrně v roce 2021.

Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy vyhlásila, že chce rovněž vyslat astronauty k některé z tzv. blízkozemních planetek. Jedním z navrhovaných cílů, vybraných pro svoji vědeckou hodnotu a vzhledem k příznivému startovnímu oknu pro uskutečnění setkání, je planetka pojmenovaná 1999 AO10. Pilotovaný let by se mohl uskutečnit nejdříve v roce 2025. Mise trvající přibližně 1,5 roku by však vystavila astronauty dlouhodobému vlivu radiace za hranicemi ochrany zemským magnetickým polem. Posádka by rovněž byla mimo dosah jakékoliv záchrany v případě výskytu vážných problémů.

Navrhovaná sonda pro přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce Autor: Rick Sternbach/KISS
Navrhovaná sonda pro přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce
Autor: Rick Sternbach/KISS
Doprava asteroidu na dráhu kolem Země v automatickém režimu místo realizace pilotovaného letu by byla přijatelnějším prvním krokem, jak uzavírají svoji zprávu vědci z Keck Institute. Objekt obíhající kolem Měsíce pak bude mnohem snadněji dosažitelný jak pro další výzkum pomocí automatických kosmických sond, tak i v rámci pilotovaných výprav.

Zachycení a přemístění

Tým vědců z Keck Institute předpokládá vypuštění kosmické sondy pomocí nosné rakety Atlas V a pomalé zvyšování její rychlosti funkcí iontového motoru. Následně se sonda přiblíží k cílové planetce – pravděpodobně k malému kusu skály o velikosti kolem 7 metrů. Po krátkém výzkumu sonda zachytí planetku do pružného vaku o rozměrech 10 x 15 metrů a zahájí cestu směrem k Měsíci. Kosmická výprava bude trvat asi 6 až 10 let od startu až po dopravu asteroidu na vzdálenou oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Navrhovaný projekt přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce Autor: Keck Institute for Space Studies
Navrhovaný projekt přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce
Autor: Keck Institute for Space Studies
„Projekt ještě vyžaduje doladění některých technických a vědeckých náležitostí,“ říká Louis Friedman, jeden z vedoucích představitelů Planetary Society. „Avšak považujeme jej za důležitou podporu kosmického výzkumu.“

NASA rovněž vyjádřila zájem o výpravu astronautů do oblasti Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Země-Měsíc. Z tohoto místa může studovat zachycenou planetku prostřednictvím dálkového průzkumu či dokonce uskutečnit přistání kosmonautů na jejím povrchu.

Zdroj: newscientist.com a phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc, Asteroid, NASA


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »