Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poslední oprava Hubblova kosmického dalekohledu

Poslední oprava Hubblova kosmického dalekohledu

HST na oběžné dráze kolem Země.
HST na oběžné dráze kolem Země.
Pracovníci NASA a posádka raketoplánu přestavili detaily náročné kosmické mise, jejímž cílem je oprava a modernizace Hubblova kosmického dalekohledu HST v roce 2008. Tato servisní mise s označením STS-125 podstatně zvýší schopnosti kosmického dalekohledu při výzkumu vesmíru – jeho stavby a vývoje.

Start raketoplánu Atlantis je naplánován na září letošního roku. Na jeho palubě bude sedmičlenná posádka, která si sebou poveze spoustu nákladu: různá zařízení, pracovní nástroje a nové přístroje, potřebné pro úspěšnou realizaci páté (a poslední) opravy úctyhodného kosmického dalekohledu, který krouží nad zemským povrchem od dubna 1990. Na palubě raketoplánu bude také kamera IMAX, která bude tuto historickou událost zaznamenávat. Předcházející servisní mise raketoplánu k HST se uskutečnily v letech 1993, 1997, 1999 a 2002.

V průběhu jedenáctidenního letu raketoplánu se uskuteční 5 výstupů kosmonautů do volného kosmického prostoru. Během těchto kosmických vycházek astronauti nainstalují na dalekohled dva nové výkonné přístroje, novou sadu gyroskopů, které budou zajišťovat jeho správnou orientaci a stabilizaci polohy v prostoru, vymění rovněž baterie a opatří dalekohled novou tepelnou ochranou, což prodlouží životnost HST minimálně do roku 2013, možná až do roku 2020. Pokud vše bude probíhat podle plánu, bude rovněž nahrazen již zastaralý přístroj FGS (Fine Guidance Sensor) – jeden ze tří na palubě HST – renovovaným přístrojem, který pomůže udržovat dalekohled v požadované orientaci, tj. dlouhodobě přesně sledovat vybraný kosmický objekt, který je právě v zájmu astronomů.

„Jak dobře vědí astronauti i astronomové, současné možnosti kosmického dalekohledu HST jsou v porovnání s původním stavem více než splněným snem,“ říká John Grunsfeld, který bude vedoucím týmu kosmomautů-opravářů. „Mise bude zcela určitě velmi náročná. NASA vsadila na dřívější zkušenosti z oprav HST a do posádky zařadila tři astronauty-veterány. Posádka raketoplánu a celý řídící tým se podrobil náročnému výcviku, zaměřený na start a tvrdou práci při opravě dalekohledu.“

Astronauti se poprvé pokusí o výměnu dvou přístrojů na palubě HST: zobrazovacího spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph), který ukončil činnost v roce 2004 a kamery ACS (Advanced Camera for Surveys). Kamera ACS byla velmi používaným zařízením až do jejího selhání po pětiletém fungování v lednu 2007. Aparatura STIS – což je nejdokonalejší spektrograf, jaký kdy byl umístěn na palubě HST – poskytovala detailní snímky vesmírných objektů a „rozdělovala“ světlo do jednotlivých detektorů za účelem zjištění fyzikálních vlastností galaxií, hvězd, planet a mlhovin.

WFC3 - nová kamera pro HST při pozemních testech.
WFC3 - nová kamera pro HST při pozemních testech.

Nové přístroje, které budou instalovány na HST, jsou: spektrograf COS (Cosmic Origins Spectrograph) a kamera WFC3 (Wide Field Camera 3). Mezi hlavní úkoly spektrografu COS bude patřit výzkum struktury vesmíru. Velkoškálová struktura vesmíru má tvar, předurčený gravitací tzv. temné hmoty a může kopírovat rozložení galaxií a mezigalaktického plynu. Zařízení COS bude také zjišťovat, jak se tato struktura vyvíjela v průběhu miliard let a jakou roli hrála při vzniku a vývoji galaxií. Kamera WFC3 bude první panchromatickou kamerou na palubě HST, která bude poskytovat širokoúhlé záběry a pozoruhodně ostré obrázky.

Kamera WFC3 bude schopna vyfotografovat slabé a velmi vzdálené galaxie, jaké zatím nikdy nebyly pozorovány, díky zachycení světla ze samých počátků existence vesmíru. To umožní HST pozorovat vzdálené galaxie, které vznikly asi 400 miliónů let po velkém třesku. Zatím HST „dohlédl“ do období 800 miliónů roků po vzniku vesmíru. Připomeňme, že stáří vesmíru je 13,7 miliardy roků. Další přístroj – spektrograf COS – bude získávat ultrafialová spektra velmi slabých a vzdálených objektů, jako jsou kvasary. Zařízení COS bude pořizovat spektra ještě slabších objektů, než bylo schopno zařízení STIS.

„Cílem této mise je zanechat HST ve stavu jeho vrcholných pozorovacích schopností,“ říká David Leckrone (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). „Dva nové přístroje, jak doufáme, umožní astronomům zaútočit na některé opravdu vážné problémy, týkající se původu temné hmoty a temné energie, chemického složení atmosfér planet mimo Sluneční soustavu apod.“ HST bude o 60 % výkonnější než po třetí servisní misi, před ukončením činnosti přístrojů STIS a ACS.

Zdroj: www.nasa.gov a newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »