Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Obří balón s dvoumetrovým dalekohledem v gondole odstartoval

Obří balón s dvoumetrovým dalekohledem v gondole odstartoval

BLAST_dalekohled.jpg
V neděli 12. 6. 2005 odstartoval ze švédské zkušební základny Esrange velký balón, který dopravil do výšky zhruba 40 km dalekohled o průměru 2 m s názvem BLAST (Balloon-borne Large Aperture Sub-millimeter Telescope). Dalekohled pracující v oblasti submilimetrového záření na vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů je určen k výzkumu galaktických i extragalaktických objektů, ke studiu raných fází vzniku hvězd a planetárních soustav, ke studiu těles sluneční soustavy včetně planet, velkých planetek apod.

Doposud ještě nebyl v Evropě vypuštěn tak velký balón s tak těžkým vědeckým vybavením. Větry, vanoucí ve velkých výškách, budou unášet balón směrem k místu plánovaného přistání v oblasti mezi Kanadou a Aljaškou. Dřívější starty obdobných balónů, avšak s jiným vědeckým vybavením, například TIGER (Trans Iron Galactic Element Recorder), se uskutečnily z vědecké základny McMurdo v Antarktidě.

Dalekohled BLAST připravovali v průběhu několika let vědci z různých univerzit a vědeckých ústavů v USA, Kanadě, Velké Británii a Mexiku. Celý vědecký program sponzoruje NASA.

Hlavní vědecký pracovník projektu BLAST, Prof. Mark Devlin (University of Pennsylvanie) prohlásil, že "BLAST bude získávat informace a odpovědi na velmi důležité otázky, týkající se vzniku a vývoje hvězd, hvězdokup a galaxií. V průběhu experimentu budou také testovány nové technologie, které budou použity u budoucího evropského kosmického dalekohledu Herschel Space Observatory, jehož start je naplánován na rok 2007."

BLAST_start.jpg

"Vypuštění balónu takové velikosti s tak těžkým nákladem je mimořádně komplikované," říká Olle Norberg, ředitel zkušební základny Esrange. Posuďte sami. Balón má objem 1,2 miliónu metrů krychlových, průměr 140 metrů a výšku 120 metrů. Doba trvání letu se plánuje 5 až 7 dnů v letové výšce 38 až 40 km. Hmotnost dalekohledu o průměru 2 m je 1,5 tuny (po započtení technického vybavení 2,7 tuny).

Provedená vědecká měření pomocí přístrojů, vynesených do požadované výšky pomocí balónu, mají některé výhody ve srovnání s družicovými pozorováními. Vývoj zařízení trvá podstatně kratší dobu a rovněž finanční náklady jsou mnohonásobně nižší. Nevýhodou je kratší doba pozorování, avšak po vyhodnocení dat je možné experiment opakovat, případně k jeho pokračování změnit operativně metodiku výzkumu.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »