Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NOZOMI se blíží k Marsu

NOZOMI se blíží k Marsu

NOZOMI-a.jpg
Japonští technici vyvíjejí obrovské úsilí k tomu, aby zabránili srážce své kosmické sondy NOZOMI s Marsem. Jedná se o první sondu k rudé planetě, vyslanou ze "země vycházejícího Slunce". Řeší rovněž některé problémy s činností palubního vybavení této sondy.

Sonda byla vypuštěna 4. 7. 1998 a předpokládalo se, že po sérii gravitačních manévrů při průletech kolem Země a Měsíce bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu zhruba rok po startu. Vzhledem k problémům při poslední korekci dráhy sonda nedosáhla svého cíle a po dobu 4 let "bloudila" po sluneční soustavě. Navíc v dubnu minulého roku došlo na Slunci k mohutné erupci, na sondě nastaly problémy s elektronikou (z činnosti byl vyřazen systém tepelné regulace a část komunikačního systému), řídící středisko ztratilo se sondou spojení.

Naštěstí palubní počítač poškozen nebyl, a tak se řídícím pracovníkům podařilo "oživit" některé přístroje. V prosinci minulého roku a letos v červnu uskutečnila sonda gravitační manévry při průletu kolem Země. Dne 21. 12. 2002 prolétla ve vzdálenosti asi 30 000 km od Země, při posledním manévru 19. června 2003 prolétla ve vzdálenosti 11 000 km nad zemským povrchem a díky působení gravitačního pole Země s definitivní platností zamířila k planetě Mars.

Jestli vše půjde podle plánu, sonda NOZOMI "zaparkuje" na oběžné dráze kolem Marsu 14. 12. 2003. Kolem planety bude obíhat v průměrné výšce 894 km a bude studovat složení atmosféry, měřit magnetické pole Marsu, sledovat interakci mezi slunečním větrem a řídkou atmosférou planety apod.

Zde je nutno si připomenout, že na přelomu let 2003/2004 bude v blízkosti Marsu docela "živo". Kromě již zmiňované sondy NOZOMI zkoumají planetu Mars dvě americké sondy Mars Global Surveyor (start 7. 11. 1996) a Mars Odyssey (start 7. 4. 2001). Další tři sondy se k Marsu blíží. Dne 25. 12. 2003 bude na oběžnou dráhu navedena evropská sonda Mars Express a v lednu přistanou na rudé planetě americké sondy Spirit a Opportunity, které zde vysadí pojízdné laboratoře.

Zdroj: space.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »