Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové přístroje NASA k výzkumu planet

Nové přístroje NASA k výzkumu planet

Připravovaná evropská sonda ExoMars
Připravovaná evropská sonda ExoMars
NASA nedávno vybrala dva vědecké přístroje, které pomohou při výzkumu nitra planety Mars a při studiu řídké atmosféry planety Merkur. Projekty v celkové hodnotě 38 miliónů dolarů také přispějí k navázání nové spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou ESA.

"Vybrané přístroje umožní další rozšíření našich znalostí o zajímavých terestrických planetách," říká Jim Green, ředitel planetárního oddělení NASA ve Washingtonu. "Mezinárodní spolupráce zahájí novou kapitolu planetárního výzkumu a umožní výraznou spoluúčast mezinárodní vědecké společnosti na budoucím výzkumu pomocí automatických kosmických sond i pilotovaných kosmických lodí."

LaRa - americký experiment na sondě ExoMars
LaRa - americký experiment na sondě ExoMars
Americký přístroj Lander Radio-Science na evropské sondě ExoMars (zkráceně LaRa) bude využívat pozemní radioteleskopy sítě NASA s názvem DSN (Deep Space Network) ke sledování evropské sondy ExoMars. Tato mise, jejíž start je naplánován na rok 2016, se bude skládat z přistávací části, která bude provádět výzkum Marsu v místě přistání a z pojízdné laboratoře, která se bude přemísťovat v okolí stacionární sondy a provádět odběr vzorků horniny k detailní analýze.
Data předávaná z přistávacího modulu na Zemi přes síť pozemních radioteleskopů DSN poskytnou vědcům údaje k analýze variací délky dne na Marsu a k určení sklonu rotační osy planety. Tato data poskytnou astronomům další možnosti při studiu vnitřní struktury rudé planety včetně určení velikosti jejího jádra. Když zkombinují tyto údaje s daty, která získají přístroje na přistávacím modulu na povrchu Marsu, bude možno rozhodnout, zda je jádro planety Mars stále ještě alespoň zčásti tekuté. Data bude směrem k Zemi vysílat malá anténa o průměru 80 mm a hmotnosti 100 gramů. Cena americké části projektu je přibližně 6,6 miliónu dolarů.
   
Strofio - experiment NASA na sondě BepiColombo
Strofio - experiment NASA na sondě BepiColombo
Druhý vybraný přístroj nese označení Strofio. Jedná se o unikátní hmotový spektrometr. Tento přístroj bude velmi přesně určovat hmotnosti atomů a molekul v okolí Merkuru, čímž umožní zjistit složení atmosféry planety. Přístroj tak bude studovat řídkou atmosféru, která je vytvářena z atomů a molekul vyražených z povrchu planety částicemi slunečního větru, což umožní nepřímo studovat složení povrchu planety Merkur.
Evropsko-japonská sonda BepiColombo
Evropsko-japonská sonda BepiColombo
Aparatura Strofio bude významnou součástí souboru vědeckých přístrojů, připravených Italskou kosmickou agenturou ISA, které budou instalovány na palubě kosmické sondy ESA s názvem BepiColombo. Její start je naplánován na srpen roku 2013. Mise se bude skládat ze dvou samostatných částí. Japonsko postaví sondu k výzkumu magnetického pole Merkuru. Povrch planety a její vnitřní struktury bude studovat evropská sonda. Obě sondy budou obíhat kolem planety po odlišných oběžných drahách. Cena americké části projektu je přibližně 31,8 miliónu dolarů.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »