Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové dopravní prostředky pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS

Nové dopravní prostředky pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS

ATV_to_ISS_L.jpg
Dopravu posádek a nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS zajišťují v současné době (po přerušení startů amerických raketoplánů) pouze ruské kosmické lodě Sojuz a zásobovací lodě Progress. V důsledku toho je využívání kosmické stanice značně omezeno. Situace by se měla zlepšit po obnovení letů raketoplánů (pravděpodobně v květnu 2005), a také díky připravovaným startům evropských zásobovacích lodí ATV (Automated Transfer Vehicle). První exemplář, pojmenovaný Jules Verne, odstartuje podle současných plánů v říjnu 2005. Plánuje se vypuštění 7 těchto evropských dopravních prostředků.

Startovní hmotnost ATV bude 20,7 tuny, délka 10,3 m, průměr 4,5 m a rozpětí panelů slunečních baterií 22,3 m. Při prvním startu bude ATV podroben na oběžné dráze různým zkouškám v automatickém režimu, trvajícím asi 7 až 10 dnů. Teprve pak bude uskutečněno spojení s ISS. U dalších startů dojde ke spojení ATV se stanicí ISS maximálně do 5 dnů po startu. ATV se bude připojovat k ISS ze strany ruského segmentu, k modulu Zvězda.

Vzhledem k tomu, že se počítá přibližně s půlročním připojením každého exempláře ke stanici ISS, bude ATV sloužit také jako laboratoř. Před oddělením od stanice ISS budou na její palubě umístěny nepotřebné materiály a odpadky (stane se tedy jakousi "popelnicí"), které spolu se zásobovací lodí shoří v zemské atmosféře.

K obdobným účelům bude sloužit také japonská obdoba ATV s názvem HTV (H II-Transfer Vehicle). Avšak ani jedna z těchto dvou zásobovacích lodí není schopna dopravit některý náklad z oběžné dráhy zpět na zemský povrch. Tento problém se projeví zvláště po ukončení letů amerických raketoplánů, což je plánováno na období po dokončení výstavby kosmické stanice. Ruské Sojuzy, případně návratovou kabinou opatřené zásobovací lodě Progress, jsou schopny přepravit na Zemi pouze zlomek nosnosti amerického raketoplánu. A bez možnosti dopravy nákladů z oběžné dráhy na zemský povrch stanice ISS nemůže delší dobu fungovat.

ard.jpg

Evropská kosmická agentura ESA proto navrhla pro tyto účely modifikaci lodě ATV, která by byla schopna přepravovat různé náklady z oběžné dráhy na zemský povrch. Tato alternativa je označována jako CARV (Cargo Acces and Return Vehicle). Její startovní hmotnost by byla stejná jako u ATV, tj. asi 21 tun. Na rozdíl od ATV by součástí CARV byla místo hermetického přístrojového modulu velká návratová kabina. Na její palubě bude možno dopravovat náklad na kosmickou stanici, po jeho vyložení zde bude umístěn jiný náklad, určený k dopravě na Zemi. Může se například jednat o některé přístroje či vybavení stanice, které si vyžádají opravu v pozemních montážních halách.

Rozhodnutí o vývoji a výrobě CARV by mělo padnout v roce 2006. A v roce 2010 by mohl první exemplář odstartovat ke stanici ISS. Jedná se o reálný termín, neboť v konstrukci CARV budou využity technologie z dopravního prostředku ATV. Při vývoji návratové kabiny zase budou využity zkušenosti ze zkoušek demonstrátoru ARD (Atmospheric Re-entry Demonstrator), jehož kosmický start se pomocí nosné rakety Ariane 5 uskutečnil 21. 10. 1998.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 9/2004
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »