Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová infračervená družice čeká na svůj start

Nová infračervená družice čeká na svůj start

Připravovaná infračervená družice WISE
Připravovaná infračervená družice WISE
Společnost Space Dynamics Laboratory (SDL) dokončila přípravu vědeckých přístrojů pro novou družici NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Vybavení bylo přepraveno lodí z výrobního a zkušebního zařízení SDL v North Logan, Utah do firmy Ball Aerospace & Technologies Corp. v Boulderu, Colorado, kde bude instalováno na připravenou družici.

Hlavním úkolem družice bude vytvořit mapu vesmíru v oboru infračerveného záření. Na jejím základě budou astronomové pátrat po blízkých asteroidech a slabých hvězdách, vznikajících planetárních soustavách a některých galaxiích, které jasně září právě v oboru infračerveného záření.

Detektory družice WISE budou intenzivně chlazeny na teplotu 15 K (tj. -258 °C), aby bylo možno registrovat i slabé zdroje infračerveného záření. Jejím úkolem bude zmapovat celou oblohu a vytvořit mapu IR zdrojů, která astronomům umožní lépe pochopit náš vesmír. Tyto informace rovněž umožní připravovanému velkému dalekohledu JWST (James Webb Space Telescope) o průměru 6,5 m, jehož start je plánován na rok 2014, mnohem efektivněji zaměřovat přístroje na zajímavé cílové objekty.

S citlivostí v infračerveném oboru 500krát vyšší než u dosavadních celooblohových přehlídek (IRAS, Akari) určí družice WISE průměry více než 100 000 planetek a provede kompletní inventarizaci blízkých mladých hvězd, stejně tak i soupis protoplanetárních disků kolem těchto hvězd a planetárních soustav kolem starších blízkých hvězd.

Logo projektu WISE
Logo projektu WISE
Při délce zhruba 2 m a startovní hmotnosti přes 360 kg je družice WISE zařízením, zkonstruovaným za účelem objevování velmi chladných a slabých trpasličích hvězd v blízkosti Slunce, a také k detekování vzdálených galaxií, mimořádné svítivých v oboru infračerveného záření, v nichž vznikají nové hvězdy velmi vysokým tempem. Vzhledem k jejich vysoké jasnosti bude možno pozorovat i tak vzdálené galaxie, že jejich světlo putuje vesmírem přes 11 miliard světelných roků, než se dostane na Zemi.

Start družice, vybavené dalekohledem o průměru 40 cm, je naplánován na listopad 2009. Kolem Země bude obíhat po kruhové polární dráze ve výšce 525 km. Na každém oběhu bude během expozic v trvání 11 sekund pořizovat snímky oblohy o ploše 3krát větší než Měsíc v úplňku. Za 6 měsíců (během základní mise) pořídí v oboru čtyř vlnových délek IR celkem 1 500 000 snímků, pokrývajících celou oblohu.

Zdroj: physorg.com a wise.ssl.berkeley
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »