Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA zahájila přípravu nové sondy k Marsu

NASA zahájila přípravu nové sondy k Marsu

Připravovaná sonda NASA k Marsu: InSight Autor: NASA
Připravovaná sonda NASA k Marsu: InSight
Autor: NASA
NASA a její mezinárodní partneři schválili zahájení nové mise k Marsu, jejímž cílem bude přistání na rudé planetě. Kosmická sonda s názvem InSight (Interior Exploration Using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol proniknout pod povrch Marsu za účelem studia jeho nitra.

Mimo jiné bude zkoumat, jak se Zemi podobná planeta zformovala a jak se vyvíjela její vnitřní struktura počínaje jádrem přes plášť a kůru a bude shromažďovat informace o vnitřních zónách za použití přístrojů, které doposud nebyly na Marsu použity.

Start sondy InSight se uskuteční v březnu 2016 z kosmodromu Vandenberg Air Force Base. Bude se jednat o první meziplanetární sondu vypuštěnou z Kalifornie. Účelem mise bude mj. poskytnout NASA informace pro usnadnění plánované pilotované výpravy na Mars po roce 2030.

„Naši spolupracovníci z celého světa udělali důležitý krok k realizaci a jsou plně připraveni dodat svůj hardware do zahájeného integračního procesu, který je příštím hlavním milníkem celého projektu,“ říká Tom Hoffman, projektový manažer sondy InSight (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). „Nyní postupujeme od návrhu a analýzy ke stavbě a prověrkám hardware a software, který nás dostane na Mars a uskuteční vědecký výzkum, který nutně potřebujeme k úspěšné realizaci mise.“

K prozkoumání nitra planety poslouží stacionární přistávací modul vybavený robotickým ramenem, které na povrch Marsu rozmístí vědecké přístroje dodané německou a francouzskou organizací. Národní kosmické agentury obou států – Centre National d’Etudes Spatiales (CNES) a Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt (DLR) – jsou partnery NASA, kteří dodají pro sondu InSight dva hlavní vědecké přístroje.

Přístroj s názvem Seismic Experiment for Interior Structure (SEIS) postaví francouzská organizace CNES ve spolupráci s DLR a vesmírnými agenturami Švýcarska a Velké Británie. Bude měřit seismické vlny šířící se napříč Marsem, které v sobě nesou informaci o struktuře nitra rudé planety. Tyto vlny vznikají při dopadu větších meteoritů a v důsledku „marsotřesení“. Druhý přístroj s názvem Heat Flow and Physical Properties Package (HFPPP), který dodá německá organizace DLR, bude měřit množství tepla přicházejícího na povrch z nitra planety Mars.

Sonda dosedne na tři přistávací nohy v oblasti poblíž rovníku planety Mars a bude poskytovat informace po dobu mise plánované na 720 dnů, tj. přibližně na dva pozemské roky. Konstrukce sondy InSight byla přepracována z úspěšné sondy NASA s názvem Phoenix Mars Lander, která studovala led a horniny v polární oblasti Marsu v roce 2008.

„Do připravované sondy InSight začleníme mnoho prvků z dřívější mise Phoenix, avšak odlišnost nových úkolů si vyžádá i odlišnou stavbu nové sondy,“ říká Stu Spath, programový manažer sondy z Lockheed Martin Space Systems Company. „Například plánovaná životnost mise InSight je o 630 pozemských dnů delší než v případě sondy Phoenix.“

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Související článek:
Pohled do nitra Marsu poskytne nová sonda NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »