Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA vybere k realizaci novou kosmickou observatoř

NASA vybere k realizaci novou kosmickou observatoř

Nové kosmické observatoře NASA budou studovat vesmír
Autor: NASA

NASA vybrala šest návrhů astrofyzikálních projektů kosmických observatoří k dalšímu rozpracování. Navrhované mise budou studovat gama záření a rentgenové paprsky přicházející z kup galaxií a neutronových hvězd, stejně tak i infračervené záření galaxií v mladém vesmíru a atmosféry planet za hranicemi Sluneční soustavy. Vybrané návrhy – tři v rámci programu MIDEX (Medium-Class Explorer) a tři v programu Explorers Missions of Opportunity – se zaměřují na vědecké výzkumy a vývoj přístrojů, které zaplní vědecké „mezery“ ve velkých projektech NASA.

Explorers Program přinese některé velmi kreativní myšlenky při návrzích misí a pomůže rozluštit některá tajemství vesmíru,“ říká Thomas Zurbuchen, vedoucí pracovník Science Mission Directorate ve Washingtonu. Návrhy byly vybrány na základě jejich potenciálního vědeckého přínosu a proveditelnosti vývojových plánů. Po koncepčních studiích a detailním vyhodnocení bude v roce 2019 vybráno po jedné misi z obou typů programů k pokračování vývoje a následně k výrobě a startu. Vypuštění se předpokládá nejdříve v roce 2022. Na realizaci vybraných misí se počítá s finanční částkou 250 miliónů dolarů (nepočítaje v to vlastní start) v rámci programu MIDEX a s částkou 70 miliónů dolarů na misi v programu Explorers Mission of Opportunity. Vybranými návrhy projektů jsou:

Arcus X-ray

Představa kosmické observatoře Arcus X-ray Autor: SAO/Orbital ATK
Představa kosmické observatoře Arcus X-ray
Autor: SAO/Orbital ATK
Jedná se o mřížkový spektrometr s vysokým rozlišením, který kombinuje rentgenovou optiku a mřížku k rozložení rentgenových paprsků na spektrum velmi podobně, jako optický hranol rozkládá sluneční světlo na jednotlivé barvy duhy. To umožní detailní studium horkých plynů, které jsou dominantní složkou obvyklé hmoty ve vesmíru, jejíž většina ještě nebyla prozkoumána. Observatoř Arcus X-ray bude měřit hmotnost a rychlost plynů urychlených působením gravitačních sil černých děr a zjišťovat, jak tento materiál ovlivňuje mateřskou galaxii a okolí. Družice bude rovněž studovat, jak hvězdy podobné Slunci vznikají a jak se vyvíjejí. Arcus X-ray bude provádět výzkum širokého spektra astrofyzikálních jevů – od nepatrných zrníček prachu až po největší černé díry v těch největších galaxiích ve vesmíru – to vše v oboru rentgenového záření.

Fast INfrared Exoplanet Spectroscopy Survey Explorer (FINESSE)

FINESSE bude studovat procesy, které ovládají formování planety a globálního klimatu a zkoumat mechanismy, které určují chemické složení atmosféry a charakter jejího vývoje. Rovněž bude provádět tranzitní spektroskopii u nejméně 500 atmosfér exoplanet ve viditelném a infračerveném oboru spektra u planet od velikosti super-Zemí až po plynné obry typu sub-Neptunu.

Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer (SPHEREx): celooblohový spektrální průzkum

SPHEREx bude provádět celooblohový spektrální průzkum za účelem zkoumání počátků vesmíru, výzkumu vzniku a vývoje galaxií a rovněž zjišťování, zda planety obíhající kolem jiných hvězd než Slunce mohou na svém povrchu hostit život.

Compton Spectrometer and Imager Explorer (COSI-X)

COSI-X využívá přetlakový výškový atmosférický balón, který ponese dalekohled s širokým zorným polem zkonstruovaný k výzkumu gama záření o energiích 0,2 až 5 MeV, který bude provádět spektroskopii s vysokým rozlišením a rovněž bude měřit polarizaci. COSI-X bude mapovat gama paprsky mající původ v antihmotě v okolí centra Mléčné dráhy, stejně tak gama záření radioaktivních prvků nově vytvořených v pozůstatcích po hvězdných explozích.

Transient Astrophysics Observer on the International Space Station (ISS-TAO)

ISS-TAO je rentgenový detektor s širokým zorným polem, který by mohl být umístěn na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS a který bude pozorovat četné úkazy rentgenových záblesků souvisejících s kompaktními objekty. Primárním úkolem mise bude detekce rentgenového záření jako protějšku gravitačních vln vytvářených při splynutí neutronové hvězdy s černou dírou nebo s jinou neutronovou hvězdou. Dalším cílem výzkumu budou supernovy, neutronové hvězdy a záblesky rentgenového záření s vysokým rudým posuvem.

Contribution to ARIEL Spectroscopy of Exoplanets (CASE)

CASE představuje sadu detektorů pro senzor přesného navádění ARIEL. Projekt bude pořizovat spektra stovek exoplanet typu teplých a horkých plynných obrů typu Neptuna a super-Zemí obíhajících kolem hvězd různých spektrálních tříd. Pozorování těchto exoplanet nám umožní lépe porozumět raným obdobím vzniku planet a jejich atmosfér v průběhu nebulární fáze a následujících několika miliónů roků vývoje.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] cfa.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmické observatoře, NASA, Plánované projekty


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »