Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA a ESA budou zkoumat Jupiterův měsíc Europa

NASA a ESA budou zkoumat Jupiterův měsíc Europa

Europa_Disk.jpg
Zástupci Evropské kosmické agentury ESA informovali o dalším grandiózním mezinárodním kosmickém projektu. Měla by se jím stát expedice k Jupiterovu měsíci Europa, na jejíž přípravě se budou podílet vědci ESA ve spolupráci s americkou NASA.

V nejbližší době bude ustanovena společná komise, která určí, jak bude vypadat konstrukce sondy, aby byla schopna splnit požadavky vědců na výzkum Europy, a také se dohodnou, za které části projektu budou zodpovídat jednotliví účastníci, tj. NASA a ESA. Funkcionáři v Paříži a ve Washingtonu jsou přesvědčeni, že se jim podaří zopakovat úspěch americko-evropské kosmické sondy Cassini-Huygens, jejímž úkolem byl výzkum planety Saturn a jejího měsíce Titan.

"Byla to krásná spolupráce a my jsme opravdu přesvědčeni o jejím úspěšném opakování," prohlásil David Southwood z ESA. Dále Southwood řekl pro BBC News, že "Evropa je schopna realizovat expedici na Europu vlastními silami, ale že společná výprava bude z pohledu evropských států levnější a přinese více zajímavých výsledků."

Southwood předpokládá, že připravovaná sonda k Jupiteru bude rovněž "dvojitá". Bude se skládat z modulu, který uskuteční přistání na Europě a z hlavní sondy, která zajistí dopravu modulu do blízkosti Jupitera, dále zajistí přenos dat z modulu na Zemi a bude provádět výzkum měsíce z vhodně zvolené oběžné dráhy kolem obří planety. Start by se mohl uskutečnit nejdříve v roce 2016.

Mnoho vědců souhlasí s názorem, že Jupiterův měsíc Europa je prioritním cílem výzkumu těles sluneční soustavy. Jedná se o objekt, který je jen o málo menší než souputník Země - Měsíc. Jeho povrch je pokryt poměrně tlustou vrstvou ledu, která je na mnoha místech rozlámána na ledové kry. Někteří vědci spekulují o tom, že slapové síly ohřívají obrovský oceán slané vody pod ledovým příkrovem, a že by se zde mohly ukrývat jednoduché mikroorganismy.

Američané plánovali výzkum měsíce Europa jako jeden z úkolů mise s názvem JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Avšak tento ambiciózní projekt, který předpokládal použití nukleární pohonné jednotky, byl opuštěn v důsledku změny priorit USA v rámci kosmické iniciativy, kterou vyhlásil počátkem roku 2004 americký prezident George Bush.

ledova_sonda.jpg

Odborníci z německého střediska German Aerospace Centre již vyvíjejí technologický prototyp zařízení, které by mohlo být použito k roztavení ledové kůry měsíce Europa a k proniknutí sondy do podpovrchového kapalného oceánu, který se zřejmě nachází v hloubce 10-30 km pod ledovým povrchem.

Zdroj: spacenews.ru a news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »