Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mezinárodní kosmická stanice ISS a mluvící počítač

Mezinárodní kosmická stanice ISS a mluvící počítač

ISS_Clarissa.jpg
Mluvící počítač HAL 9000 z vědecko-fantastického románu "2001: Vesmírná Odyssea" se stále více blíží ke své skutečné realitě. NASA nyní připravuje zkoušky počítačového systému, který bude schopen rozpoznat hlasové povely a ulehčí tak práci kosmonautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Počítačový systém pojmenovaný Clarissa bude nejen reagovat na hlasové povely, ale rovněž bude schopen "mluvit", tj. informovat hlasovým projevem kosmonauty, a tím pomáhat posádce kosmické stanice řešit takové rutinní záležitosti, jako je například kontrola zásob pitné vody v zásobnících na palubě stanice. To umožní kosmonautům soustředit se více na vlastní práci, než se zabývat například prohlížením databáze na monitoru počítače a hledat požadovaná data či usilovně lovit počítačovou myš, vznášející se nad jejich hlavami.

V případě úspěchu bude možné v budoucnu používat tento systém například při výstupu posádky mimo palubu kosmické stanice - při práci ve volném kosmickém prostoru. "Pokud je nám známo, jedná se o první mluvící počítačový systém na oběžné dráze," prohlásil Manny Rayner (Ames Research Center, NASA), vedoucí týmu, zodpovědného za implementaci systému Clarissa do vybavení kosmické stanice ISS.

NASA představila systém Clarissa 24. 6. 2005 na tiskové konferenci Asociace počítačových lingvistů na univerzitě v Michiganu. Vědci z Ames Research Center navrhli během tří let tohoto "virtuálního asistenta posádky" na základě systému rozpoznávání řeči od firmy Nuance. Tento počítač, který reaguje přibližně na 300 hlasových povelů, bude také kosmonautům předčítat delší pracovní postupy či vyhledávat potřebné informace ve své databázi.

Takováto pomoc je velmi potřebná - posádka kosmické stanice musí vykonávat přibližně 12 000 nejrůznějších procedur. Patří mezi ně například kontrola zdravotního stavu kosmonautů, vykonávání potřebné údržby či provádění vědeckých experimentů. Bohužel systém Clarissa je ve své počáteční verzi schopen vykonávat pouze jednoduché a jednoznačné úkony, které nejsou příliš důležité, jako je například již zmiňovaná kontrola stavu zásob pitné vody v zásobnících na palubě kosmické stanice. Pokud se podaří celý systém zdokonalit a ukáže se výhoda jeho použití na palubě stanice, stane se významným pomocníkem posádky.

Jedním z problémů, který bude nutno ještě vyřešit, je neschopnost počítače oddělovat hlasové příkazy od běžného rozhovoru mezi členy posádky. Proto NASA požádala o pomoc firmu Xerox při snižování počtu chyb obdobného charakteru. Díky svým zkušenostem v oblasti hlasem ovládaných kopírovacích strojů se firmě Xerox podařilo snížit počet těchto chyb. Výsledkem je nová zdokonalená verze počítače Clarissa, u níž je počet chyb asi 5 % oproti dřívějším 10 procentům. Zatím však nebylo rozhodnuto, kdy se Clarissa stane dalším "členem" posádky Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Na přiloženém snímku zkouší Kim Farrellová, manažerka projektu, novou verzi hlasem ovládaného počítače Clarissa při zjišťování stavu zásob pitné vody na maketě ISS v Ames Research Center.

Zdroj: news.com a zdnet.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »