Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MESSENGER - start se odkládá

MESSENGER - start se odkládá

Messenger-orbitwithsun_br.jpg
Start americké kosmické sondy MESSENGER k planetě Merkur byl již podruhé odložen. Původně se s jejím startem počítalo 10. 3. 2004, později byl start posunut na 11. 5. 2004. Před několika dny bylo oznámeno, že 31. března bude na startovací rampě 17B na Cape Canaveral zahájena montáž jednotlivých stupňů nosné rakety Delta II, která vynese sondu do vesmíru. V těchto dnech však NASA rozhodla o dalším odkladu startu. Nové startovní okno se otevírá ve dnech 30. 7. až 13. 8. 2004. S tímto startovním oknem se již dříve počítalo jako se záložním datem startu.

NASA zdůvodnila svoje rozhodnutí přáním provést další detailní zkoušky programového zabezpečení systému ochrany sondy před elektrickými výpadky či jinými poruchami. Nejedná se o žádné technické problémy na vybavení sondy. Nový kontrolní systém umožní sondě provádět vlastní diagnostiku svého technického stavu a v případě nutnosti uvede do činnosti záložní systémy. Kromě toho delší časová rezerva umožní beze spěchu a nervozity provést kompletaci veškerého vybavení a zkoušky všech systémů sondy.

Messenger-draha-nova.jpg
Změny samozřejmě dozná letový profil cesty k planetě Merkur. Rok po startu se sonda znovu dostane do blízkosti Země. Po gravitačním manévru ve výšce 2281 km nad zemským povrchem sonda zamíří k Venuši, kolem níž prolétne dvakrát. Posléze 3krát prolétne v blízkosti Merkura, načež bude za použití hlavního raketového motoru sondy navedena na oběžnou dráhu kolem cílové planety. Výzkum Merkura bude zahájen v březnu 2011.

První průlet kolem Venuše se uskuteční 23. 10. 2006 nad denní stranou planety ve výšce 3000 km nad povrchem. Rovněž druhý gravitační manévr v blízkosti Venuše 4. 6. 2007 se uskuteční nad osvětlenou polokoulí ve výšce 300 km. Průlety kolem Merkura ve výšce 200 km nad povrchem se uskuteční 14. 1. 2008, 6. 10. 2008 a 29. 9. 2009. Pokaždé bude sonda prolétávat nad Sluncem osvětlenými oblastmi povrchu planety. Při snímkování se zaměří především na oblasti, které nemohla před více než 30 roky vyfotografovat doposud jediná sonda Mariner 10.

Podrobnější informace o úkolech sondy byly publikovány na těchto stránkách v článku s názvem "MESSENGER se připravuje ke startu".

Zdroj: http://messenger.jhuapl.edu/




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »