Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars Express se postupně vrací do normálního provozu

Mars Express se postupně vrací do normálního provozu

Mars Express (zdroj: ESA)
Mars Express (zdroj: ESA)
Když v prosinci 2003 dorazila k červené planetě evropská sonda Mars Express, byla nejprve plánována základní část mise, trvající dva roky. Ta byla nakonec prodloužena a trvá dodnes. V polovině října letošního roku však došlo k neočekávané chybě v ukládání dat a vědecký výzkum byl dočasně zastaven. Technici nyní sondu pomalu vrací do normálního provozu.

Mars Express a Beagle 2

Evropané mohli mít v prosinci 2003 hned dva důvody k radosti. Jejich marsovská oběžnice Mars Express se 25. 12. úspěšně usadila na oběžné dráze Marsu a na povrch bylo vysláno přistávací pouzdro Beagle 2, které mělo mimo jiné zkoumat, zda se na povrchu nenachází život. Radost byla asi tak poloviční, když se ukázalo, že Beagle se nám už neozve. Spojení bylo ztraceno po vstupu do atmosféry a nejspíš došlo k tvrdému dopadu, nebo poškození při přistání, které znemožnilo jakoukoli komunikaci s námi. Nakonec nám ale udělal radost orbiter, který posílá vědecká data už 8 let. Přináší nám tak mimo jiné nádherné trojrozměrné snímky povrchu. K tomu na povrchu Marsu krátce po Beaglu přistála vozítka Spirit a Opportunity, z nichž druhá jmenovaná dokonce také stále brázdí povrch Marsu a nyní zkoumá okraj velkého kráteru Endeavour.

Problém s pamětí

V polovině října se objevil problém s paměťovou jednotkou (SSMM - Solid State Mass Memory). Tento typ paměti je uzpůsoben speciálně provozu ve vesmíru a umožnil tak nahradit kazetové magnetické paměti. Výhodou je velká odolnost proti kosmickým vlivům a samozřejmě fakt, že neobsahuje pohyblivé komponenty.
Problémy způsobily, že vědecké operace byly okamžitě ukončeny a technici museli začít sondu postupně oživovat. Podle všeho vše souviselo už z předchozími nenadálými přechody sondy do režimu spánku, kterými se chránila předchozím neočekávaným stavům hardware, které nastávaly. Jelikož tento problém nebyl při konstrukci sondy odhalen, učili se technici za pochodu.

Postupné obnovení provozu

Paměť SSMM má důležitý úkol přijímat povely ze Země a předávat je dál a také uskladnit vědecká data před odesláním na Zemi. Nyní tedy museli technici upravit způsob práce s pamětí. Data posílají po menších částech a vědecké přístroje nyní nepracují pořád, ale pouze určitou část oběhu a zatím vždy jen jediný přístroj. Plné obnovení provozu je očekáváno od ledna 2012. Jedná se vlastně o první větší problém s trvale nepoužitelnou sondou za celých osm let trvání mise.
Je neuvěřitelné, jak dokáží lidé na dálku opravit i tak závažné chyby, pokud si sondu dobře navrhnou a ona pak s nimi alespoň omezeně komunikuje. Nedávno se po startu odmlčela jiná sonda k Marsu Fobos-Grunt. Začne se technikům ozývat dost na to, aby ještě našla své využití a mohla odletět k nějakému cíli? Momentálně se jednou podařilo jí poslat příkaz a jednou přijmout část telemetrických dat. Můžeme jen doufat, že se ještě některým sondám podaří zopakovat úspěch oběžnic, jakými byl Mars Global Surveyor, nebo jakými jsou Mars Odyssey, Mars Express a roboti na povrchu Viking, Spirit a Opportunity.

Volně psáno podle oficiálního zdroje.

Související články:
[1] Sonda Mars Express pořídila první snímky (František Martinek)
[2] Mars Express a historie vody na Marsu (František Martinek)
[3] Vulkány na planetě Mars (František Martinek)
[4] Mars Express změřil zásoby ledu na Marsu (František Martinek)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »