Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Malá družice bojuje s lesními požáry
Vít Straka Vytisknout článek

Malá družice bojuje s lesními požáry

Lesní požáry v Kalifornii na konci léta 2014, jak je zachytila družice Suomi ve vysokém rozlišení
Autor: NASA

Představte si, že jste požárník a vaše červené auto s majáčkem vás právě přivezlo k rozsáhlému lesnímu požáru – ohnivé peklo zde ničí hektary a hektary lesa, pomalu se blíží k obydleným oblastem, tuto uzdu fantazie raději už utáhněme. Snadnou práci ale nemají ani lidé v úřadě, kteří práci požárníků na místě koordinují a řídí. A právě oni brzy dostanou nového pomocníka – bystré oko vysoko ve vesmíru.  

Požáry lesů a ohně ve volné přírodě jen v USA zdecimují a spálí každý rok až 7 milionů akrů krajiny, když je horké a suché počasí, rostoucí žár se stává prakticky nekontrolovatelným a nedej bůh, když se začne přibližovat k lidským příbytkům. Je proto životně důležité plameny zlikvidovat co možná nejrychleji. Co by v takovém případě pomohlo? Systém včasné výstrahy? Předpověď dalšího chování požáru? No ale přesně to nyní nabízí nový projekt NASA, meteorologů a lesní služby.

Hlavní roli v dramatu hraje družice Suomi NPP, stroj byl připraven ve spolupráci NASA s NOAA (američtí meteorologové) a vypuštěn v roce 2011 na polární oběžnou dráhu více než 800 kilometrů vysoko, družice váží asi 2,2 tuny. Suomi je vybavena vědeckými přístroji pro studium dějů v zemské atmosféře, pozorování hurikánů, měření teploty oceánů, studium ledovců a v neposlední řadě pro detekci lesních požárů.

Animace sondy Suomi NPP v kosmickém prostoru Autor: wikipedia
Animace sondy Suomi NPP v kosmickém prostoru
Autor: wikipedia
Systém včasné výstrahy, který mise Suomi NPP nabízí, funguje asi takto: satelit oblétává každých zhruba 100 minut planetu Zemi a je schopen každých 12 hodin (nebo v případě potřeby i rychleji) odhalit s rozlišením 375 metrů plameny nově vzniklých požárů pomocí svých citlivých senzorů, které pracují s viditelným a infračerveným světlem. Detektor Suomi není první svého druhu, podobné přístroje, létající vesmírem počátkem tisíciletí, však poskytovaly detekci požárů jen s kilometrovým rozlišením.

Systém VIIRS na sondě Suomi je schopen sledování požárů jednak detailnějšího a druhak více kontinuálního oproti starším přístrojům na družicích.

Suomi „uvidí“ světlo nově rozhořelého lesního požáru, už za pouhých pár minut po jejím přeletu nad postiženou oblastí mají informace v ruce pracovníci lesní služby ministerstva zemědělství USA díky technologii přenosu dat, kterou vyvinuli pracovníci Goddardova střediska NASA v Marylandu (řídí odtud i Hubbleův teleskop!), a mohou zahájit včasnou likvidaci požáru, než se vymkne kontrole.

Lesní požáry v jižní Africe v září 2014, první opravdové nasazení dat sondy Suomi Autor: NASA
Lesní požáry v jižní Africe v září 2014, první opravdové nasazení dat sondy Suomi
Autor: NASA
Aby v tom ale Suomi nebyla sama, vědci z National Center for Atmospheric Research ve státě Colorado zase připravili počítačový software, který za pomoci dat z družice dokáže na 12 – 18 hodin dopředu předpovědět, zda požár lesa změní směr (případně kam) v závislosti na počasí a povaze okolního terénu. Spojenectví Suomi – software prošlo testy na jedničku a v příštím roce se již má stát regulérním pomocníkem lesní požární služby ve státě Colorado.

Křest ohněm ostatně nově vyvinutý postup podstoupil v září 2014 v Jihoafrické republice při ničivých požárech v Krugerově národním parku, kde s ním byli velmi spokojeni.

Potěšující novinkou je samozřejmě i to, že NASA a Ministerstvo zemědělství USA letos v červenci uzavřely dohodu o další budoucí pomoci kosmické agentury, co se týče studia a pozorování Země, sdílení technologií a pomoci na poli koordinace obdělávání půdy.

V tomto směru není marné ani třeba pěstování rostlin na stanici ISS, které přináší nové zemědělské dovednosti pro místa ne úplně vhodná k plození ovoce a zeleniny.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA (16. 7. 2015)
[2] Mise Suomi NPP na anglické wikipedii



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Suomi NPP, Přínosy kosmické technologie, Přírodní katastrofy


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »