Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  LRO - americký návrat na Měsíc

LRO - americký návrat na Měsíc

LRO.jpg
V lednu 2004 vyhlásil prezident George Bush nové cíle americké kosmonautiky. Jedním z prvních úkolů je vyslání automatické sondy k Měsíci, která by měla provádět jeho výzkum z oběžné dráhy. Předběžně je start sondy s názvem Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) naplánován na 15. 10. 2008. Pro sondu bylo rozpracováno 7 nejdůležitějších úkolů:

  • studium charakteristik kosmického záření v okolí Měsíce
  • vypracování topografické mapy měsíčního povrchu
  • detailní zmapování rozložení vodíku v povrchových vrstvách
  • zhotovení teplotní mapy polárních oblastí se zaměřením na útvary trvale se nacházející ve stínu
  • detailní mapování polárních oblastí
  • detailní zmapování oblastí vhodných pro přistání automatických i pilotovaných kosmických lodí (rozlišení menší než 1 m)
  • sledování změn světelných podmínek v polárních oblastech v časových intervalech menších než 1 hodina (v polárních oblastech existují místa trvale ve stínu, ale také trvale osvětlená).
  • Start sondy se uskuteční pomocí nosné rakety Delta 2. Na palubě sondy se bude nacházet vědecké vybavení o hmotnosti 120 kg. Potřebný elektrický příkon bude menší než 120 W.

    Základní výzkum Měsíce bude probíhat z kruhové polární oběžné dráhy z výšky 30 až 50 km nad měsíčním povrchem. Po definitivním výběru vědeckých experimentů bude rozhodnuto, jak dlouho se bude sonda nacházet na základní oběžné dráze, jak dlouho na nízké oběžné dráze a jak dlouho setrvá na protáhlé eliptické dráze. Sonda bude stabilizovaná ve třech osách. Hlavní zodpovědnost za vývoj sondy má Goddard Space Flight Center (GSFC, NASA).

    Sonda naváže na předcházející výzkumy Měsíce. Na základě informací, získaných sondami Clementine a Lunar Prospector bylo zjištěno, že v polárních oblastech Měsíce se nachází velké množství vody v podobě ledových krystalků. Celkové množství zmrzlé vody bylo odhadnuto na 10 miliard tun. Pokud by se tento předpoklad potvrdil, mělo by to zásadní vliv na další etapy výzkumu Měsíce, především na plánované vybudování stálé obydlené základny na měsíčním povrchu.

    V současné době míří k Měsíci evropská sonda SMART-1, na rok 2005 byl přesunut start japonské sondy LUNAR-A, o rok později odstartuje další japonská sonda SELENE. Na období 2007-2008 ohlásily starty kosmických sond k Měsíci Indie a Čína.

    Zdroj: NASA (pdf dokument)




    O autorovi

    František Martinek

    František Martinek

    Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



    18. vesmírný týden 2024

    18. vesmírný týden 2024

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    ic2087

    Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Messier 106

    Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

    Další informace »