Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Letadlo na sluneční pohon: cesta kolem světa

Letadlo na sluneční pohon: cesta kolem světa

SolarImpulse_1.jpg
Švýcarský průkopník Bertrand Piccard konstruuje letoun, poháněný výhradně sluneční energií, jehož úkolem bude uskutečnit cestu kolem světa. Cílem projektu je také podpora vývoje, dokumentujícího možnosti prosazení obnovitelných zdrojů energie a nových technologií v praxi. Vývoj "slunečního" letounu podporuje také Evropská kosmická agentura ESA v rámci svého programu Technology Transfer Programme.

Bertrand Piccard uskutečnil v roce 1999 první nonstop let kolem zeměkoule na palubě balónu Breitling Orbiter společně s Angličanem Brianem Jonesem. Nyní společně s dalšími 60 specialisty připravují letoun s názvem Solar Impulse, který bude poháněn pouze sluneční energií.

"Solar Impulse bude propagovat ideu nové letecké éry, využívající letouny poháněné čistou, téměř nevyčerpatelnou energií ze Slunce, místo špinavé energie fosilních paliv s ohraničenými zásobami," říká Bertrand Piccard. "Ačkoliv ve své současné verzi není letoun schopen nést na své palubě cestující, věříme, že Solar Impulse může zapálit jiskru povědomí o technologiích, které mohou obhájit své místo v dalším rozvoji techniky."

"Slunce je hlavním zdrojem energie pro naše umělé družice, a také pro Piccardův letoun. Ve spolupráci s evropským kosmickým průmyslem vyvineme mnohem účinnější sluneční články, inteligentní řídící systémy a důmyslné akumulátory energie," říká Pierre Brisson, vedoucí Technology Transfer Programme při Evropské kosmické agentuře.

SolarImpulse.jpg

První let letounu Solar Impulse kolem světa je naplánován na rok 2010. Jednomístný letoun budou střídavě pilotovat Bertrand Piccard, Brian Jones a André Borschberg ze Švýcarska. Let bude probíhat ve výšce 10 až 11 km, tj. nad vrstvou oblačnosti, aby bylo zajištěno dlouhodobé osvětlení slunečních článků. V nočních hodinách budou motory letounu poháněny elektrickou energií z akumulátorů, dobíjených v průběhu letu nad denní polokoulí.

Model letounu byl vystaven v červnu letošního roku na aerosalonu v Le Bourget (Francie). Další jeho vývoj je rozdělen do následujících etap:

2006-2007: detailní návrh a výroba letounu

2008: první zkušební denní a noční lety

2009: zkušební lety v trvání několika dnů

2010: cesta kolem zeměkoule

Let kolem světa bude rozdělen do 5 etap, z nichž každá bude trvat 3 až 5 dnů. Cesta bude probíhat ze západu na východ, v oblasti zeměpisných šířek 10° až 30° severně od rovníku, za výhodných převládajících větrů a vhodného slunečního osvětlení.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »