Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  LARES - ověření teorie relativity

LARES - ověření teorie relativity

Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Malá družice ve tvaru koule o průměru 36,4 cm, pokrytá kruhovými laserovými odrážeči, je připravena k vypuštění během prvního (kvalifikačního) startu nové evropské nosné rakety Vega. Jejím úkolem bude prověření části Einsteinovy obecné teorie relativity.

Italská družice pojmenovaná LARES (LAser Relativity Satellite) je tuhá wolframová koule o hmotnosti téměř 390 kg s 92 instalovanými odrážeči. Nosná raketa Vega odstartuje s družicí z kosmodromu v Kourou (Francouzská Guyana, Jižní Amerika). Termín startu je naplánován na 26. 1. 2012. Družice bude navedena na oběžnou dráhu kolem Země, kde bude kroužit déle než 25 000 roků.

Pozemní stanice budou tuto zcela pasivní družici "ostřelovat" pomocí laseru a přesně měřit dobu, kterou bude signál potřebovat na cestu k družici a po odrazu zpět do řídícího centra.

Úkolem družice bude ověření zatím nepotvrzených předpovědí Einsteinovy teorie relativity o chování vesmíru, které Albert Einstein předpověděl před více než devadesáti lety. Z velkých předpovědí obecné teorie relativity nebyly dodnes přímo pozorovány jen dvě - gravitační vlny a strhávání časoprostoru rotujícím hmotným tělesem, neboli tzv. Lenseův-Thirringův jev (Lense-Thirring efect). Přestože o jejich existenci dnes již nikdo nepochybuje, stále se je nepodařilo detekovat.

Družice obdobného zaměření - LAGEOS 1 a LAGEOS 2 - byly vypuštěny v rámci americko-italské spolupráce v letech 1976 a 1992. V prvním případě pomocí nosné rakety Delta, v druhém případě na palubě amerického raketoplánu Columbia. Jejich úkolem bylo především sledování pohybu zemských kontinentálních desek. Projekt družice LARES připravil tým vědců ze Sapienza University v Římě.

Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Italská družice LARES ke studiu teorie relativity
Součástí původního článku (viz zdroj) je i galerie obrázků ukazujících instalovanou družici LARES a rozmístění pomocných systémů při montáži. Jako přídavné zařízení bude připojena malá subdružice (tzv. CubeSat). Po startu bude družice LARES navedena na téměř kruhovou dráhu kolem Země ve výšce 1450 km nad zemským povrchem, se sklonem 69,5° k rovníku.

Vega je třístupňová nosná raketa používající tuhou pohonnou látku s restartovatelným čtvrtým stupněm na kapalnou pohonnou látku. Byla vyvinuta pro vynášení malých družic a bude používána společně s velkou raketou Ariane 5 a s raketou střední třídy Sojuz. Všechny budou startovat z kosmodromu v Kourou.

Společnost Arianespace počítá se dvěma starty rakety Vega ročně. Její vývoj stál 786 miliónů euro. Podílely se na něm následující členské státy ESA: Itálie, Francie, Španělsko, Belgie, Nizozemí, Švýcarsko a Švédsko.

Data získaná družicí LARES mohou být využita rovněž v rámci kosmické geodynamiky a kosmické geodézie.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »