Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmonautům budou pomáhat roboti

Kosmonautům budou pomáhat roboti

SPHERES-m.jpg
Koncem dubna letošního roku dopravila zásobovací loď Progress na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS první ze tří plánovaných exemplářů miniaturních družic s názvem SPHERES, jejichž vývoj probíhal ve spolupráci s pracovníky MIT (Massachusetts Institute of Technology). Před vypuštěním do vesmíru absolvovaly tyto družice "ostré" zkoušky na palubě letounu KC-135 při krátkodobém vytvoření beztížného stavu.

Název družice SPHERES je vytvořen zkratkou z anglického označení Synchronized Position Hold Engage Re-orient Experimental Satellites. Pomocí trojice těchto družic budou provedeny zkoušky fungování a chování satelitů v kosmickém prostoru a metodiky synchronizace jejich vzájemného přemísťování a spolupráce. Na palubu ISS byla zatím dopravena pouze jedna z družic SPHERES, další dva exempláře zde dopraví americký raketoplán při dalším startu, který je naplánován na počátek července 2006. První zkoušky byly naplánovány pouze za využití jednoho exempláře družice SPHERES, bez součinnosti dalších dvou minidružic, což bylo provedeno minulý týden.

Prověrky družice zajišťoval palubní inženýr ISS, americký člen dlouhodobé posádky stanice, astronaut Jeffrey N. Williams. Podle jeho příkazů se družice pohybovala - či spíše vznášela - v beztížném stavu uvnitř amerického modulu Destiny. Celkem bylo uskutečněno 15 předem naplánovaných manévrů, z nichž každý trval zhruba 10 minut. Tyto zkoušky měly několik cílů: především prověřit práci orientačního systému družice, její schopnosti udržování zadané polohy v prostoru, přemísťování do jiného zadaného místa, a také schopnost vyhnout se předmětům na palubě modulu Destiny, s nimiž by hrozila srážka.

Družice SPHERES má průměr 20 cm a hmotnost něco málo přes 3 kg. Obsahuje systém zásobování elektrickou energií, raketový motorek využívající stlačený oxid uhličitý, a dále navigační a telekomunikační systém. Při zkouškách systémů družice bez přítomnosti dalších dvou exemplářů byly místo nich použity dva "majáky". Jeden byl připevněn na vnitřní stěně modulu Destiny a druhý Jeffrey Williams držel v ruce.

Hlavním úkolem projektu SPHERES je připravit technologie pro konstrukci volně létající skupiny kosmických robotů, jež budou kosmonautům pomáhat při práci během výstupu do volného kosmického prostoru (mimo palubu kosmické stanice), budou sestavovat velké kosmické dalekohledy, provádět opravy kosmických zařízení, výměnu jejich částí apod.

LEMUR.jpg

Další zpráva o robotech, jež budou možná v budoucnu pracovat na ISS, je z JPL (Jet Propulsion Laboratory - z laboratoří tryskového pohonu, NASA). Jejím pracovníkům se podařilo zkonstruovat šestinohého robota, který bude schopen samostatného pohybu po vnější stěně kosmické stanice. Jeho úkolem budou případné opravy stanice, obhlídka jejího povrchu, zjišťování případných poškození a provádění nejrůznějších montážních operací, čímž kosmonautům značně usnadní práci nejen mimo prostory stanice, ale i uvnitř stanice.

Za účelem zajištění jeho pohyblivosti, stability a funkčnosti bylo nutné sjednotit v rámci možností u tohoto technického "zázraku" zvláštnosti pohybu pavouků, krabů, primátů ...a zavíracího nože. Tohoto úkolu se ujal tým konstruktérů, jehož vedoucím byl Brett Kennedy.

Každá z jeho "končetin" je vybavena zařízením, které umožní diagnostikovat problémy a provádět další nezbytné úkony. Mimořádná pohyblivost robota je zajištěna díky volnému otáčení kolem osy končetin, uchycených k povrchu stanice. Vzhledem k tomu, že ve vesmíru existuje beztížný stav, LEMUR (jak byl robot pojmenován) je schopen udržet se na povrchu stanice pouze jedním chapadlem. LEMUR je zkratka anglického názvu Limbed Excursion Mechanical Utility Robot. Jeho hmotnost je 12 kg.

Při zkouškách, uskutečněných v pozemních podmínkách, robot prováděl mimořádné kousky: potmě zašrouboval šroub, přičemž si svítil baterkou, a také psal inkoustovým perem. Během kosmických letů by LEMUR mohl nejen asistovat kosmonautům (na palubě kosmické stanice i mimo ni - ve volném kosmickém prostoru), ale ve vzdálenější budoucnosti by mohl například šplhat po skalách na vzdálených planetách či měsících planet.

Zdroj: spacenews.ru a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »