Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmický nosič Proton

Kosmický nosič Proton

Jedním z vynikajících úspěchů ruského raketo-kosmického průmyslu je vývoj, výroba a uplatnění nosné rakety s názvem Proton. První úspěšný start se uskutečnil 16. 7. 1965. Tato raketa, která má za sebou již více než 300 startů, vynesla množství objektů na různé oběžné dráhy včetně meziplanetárních.

Proton-Integral.jpg
Přestože raketa Proton je v různých variantách využívána již téměř 40 let, její charakteristiky jí dovolují zůstat v provozu i v konkurenci velkého množství zahraničních nosných raket. Analýzy trhu předpokládají, že bude konkurenceschopná ještě dalších minimálně 10 let. Ve stejné třídě nosnosti si navzájem konkurují ruská raketa Proton, evropská Ariane 5, americké Delta 4 a Atlas 5, japonská H-2A a čínská raketa CZ-3A.

Výrobce rakety Proton - GKNPC im. M. V. Chruničeva - se snaží stále raketu modernizovat a také zlepšovat její ekologické charakteristiky (varianty Proton-K, Proton-KM a Proton-M s různými typy urychlovacích stupňů). Jedním ze způsobů zvyšování nosnosti rakety bez použití nových urychlovacích bloků (tj. v podstatě dalších stupňů), jejichž vývoj je náročný a trvá poměrně dlouho, je použití urychlovacích startovacích stupňů na tuhou pohonnou látku, dodatečně připojených k prvnímu či dalším stupňům rakety. Použity mohou být části vojenských raket, například ruské rakety Topol. Uvažuje se o zvýšení nosnosti rakety Proton-M, jejíž první start se uskutečnil 7. 4. 2001.

Proton-M_1a.jpg
Bylo spočítáno, že použití dvou urychlovacích stupňů Topol-1 na prvním stupni rakety Proton-M zvýší její nosnost o 570 kg na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární. Dva urychlovače Topol-1 v prvním stupni a 2 urychlovače Topol-2 ve druhým stupni zvýší nosnost rakety Proton-M o 900 kg. Další varianta - 3 urychlovače Topol-1 v prvním stupni a 3 urychlovače Topol-2 ve druhém stupni rakety - bude schopna vynést užitečné zatížení o 1 240 kg vyšší.

Použití urychlovacích motorů v prvním stupni rakety nevyžaduje příliš složité úpravy rakety. Použití urychlovačů Topol-2 ve druhém stupni rakety by již vyžadovalo určité technické zásahy do její konstrukce. Předpokládá se, že dodatečná montáž urychlovacích motorů by probíhala ve svislé poloze rakety. Zda bude tato možnost zvýšení nosnosti rakety Proton-M realizována, zatím nebylo s definitivní platností rozhodnuto.

Zdroj: Novosti kosmonavtiki 7/2004
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »