Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmické sondy LRO a LCROSS poletí na Měsíc

Kosmické sondy LRO a LCROSS poletí na Měsíc

Lunar Reconnaissance Orbiter
Lunar Reconnaissance Orbiter
Zástupci NASA prohlásili ve čtvrtek 21. 5. 2009, že cílem červnové mise k Měsíci bude prozkoumat jeho povrch za účelem výběru vhodných míst pro přistání budoucích astronautů a vyhledání zdrojů vody, což by umožnilo lidem pracovat, případně dlouhodobě pobývat na nejbližším souputníku naší planety.

NASA doufá, že dvojice sond bude úspěšná. Jedna sonda bude zkoumat povrch Měsíce a pátrat po přítomnosti vody z oběžné dráhy, zatímco druhá sonda tvrdě narazí do povrchu, přičemž dojde k vyvržení části měsíčního materiálu. Tuto událost budou sledovat jak pozemní dalekohledy, tak i sonda na oběžné dráze kolem Měsíce.

"Musíme získat tyto důležité informace pro zajištění bezpečného návratu amerických astronautů na povrch Měsíce pro uskutečnění jeho podrobného průzkumu," říká Mike Wargo, vedoucí týmu vědců, zabývajících se výzkumem Měsíce.

Tato mise bude zaměřena na málo známé oblasti v okolí měsíčních pólů, doufajíc v potvrzení zpráv o velkých zásobách vodíku a možného vodního ledu. Led však nebyl objeven v rovníkových oblastech, které byly podrobně studovány v rámci pilotovaných letů, uskutečněných v minulém století.

Logo projektu Lunar Reconnaissance Orbiter
Logo projektu Lunar Reconnaissance Orbiter
Dvojici sond vynese směrem k Měsíci nosná raketa Atlas 5, jejíž start se uskuteční 17. 6. 2009 z kosmodromu na Cape Canaveral na Floridě. "Pomocí kosmických sond budeme zjišťovat možné zásoby vodního ledu v oblastech kolem měsíčních pólů, v místech, která jsou ve skutečnosti neustále ponořena do stínu - nikdy zde nesvítí Slunce," dodává Wargo.

Krátery, které jsou permanentně ukryté ve stínu a které "neviděly" sluneční světlo po dobu jedné či dvou miliard let, mohou při teplotách kolem -200 °C obsahovat depozity vodního ledu. Projektový manažer Dan Andrews se domnívá, že objev ledu by byl rozhodujícím faktorem pro realizaci budoucích pilotovaných letů na Měsíc. Led může poskytovat nejen vodu, ale i kyslík pro kosmonauty a okysličovadlo jako součást pohonných hmot raketových motorů.

Kosmická sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), vybavená sedmi vědeckými přístroji ke studiu teploty, topografie, radioaktivity a množství vodíku, bude obíhat kolem Měsíce po nízké polární dráze ve výšce 50 km nad povrchem, vytvářet trojrozměrné mapy a zjišťovat další informace zhruba o 100 oblastech, ve kterých mohou v budoucnu přistát pilotované výpravy. Tyto oblasti budou snímány s rozlišením detailů o velikosti jednoho metru.

LCROSS - sonda NASA, která dopadne na povrch Měsíce
LCROSS - sonda NASA, která dopadne na povrch Měsíce
Další kosmická sonda LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite) se doslova zřítí rychlostí téměř 9 000 km/h na měsíční povrch v některém z kráterů, které jsou trvale ponořeny do stínu. Tato srážka, která je naplánována na říjen letošního roku, způsobí vyvržení měsíční horniny do výšky téměř 10 km, což umožní sondě LRO zjistit přítomnost vodního ledu při průletu vyvrženým materiálem zhruba 4 minuty po vlastním impaktu. Přestože tato srážka bude ve skutečnosti dílem několika minut, může být z povrchu Země pozorovatelná pomocí dalekohledů.

Obě sondy budou navedeny na dráhu k Měsíci pomocí urychlovacího stupně Centaur. Zatímco při jiných startech stupeň Centaut ukončí svoji práci při oddělení družic, v tomto případě se stane nástrojem vědeckého poznání Měsíce. Bude tím prvním tělesem, které dopadne na měsíční povrch, do kráteru ukrytého ve věčném stínu. Materiál, vyvržený při impaktu bude studován jak přístroji na obou sondách, pozemními dalekohledy a pravděpodobně i pomocí HST. Astronomové budou pátrat po přítomnosti vodního ledu při studiu vyvrženého materiálu, ozářeném slunečním světlem.

Sondy LRO + LCROSS tak budou následovat obdobné výzkumy pomocí dřívější sondy Lunar Prospector, která detekovala přítomnost vody na Měsíci. Rovněž tato sonda byla navedena na sestupnou dráhu a narazila do povrchu Měsíce, aby bylo možné potvrdit přítomnost vody ve vyvrženém materiálu. Tento experiment se však nezdařil, voda detekována nebyla.

Zdroj: www.physorg a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »