Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ještěrčí posádka zahynula během kosmické mise
Vít Straka Vytisknout článek

Ještěrčí posádka zahynula během kosmické mise

Takoví gekoni byli na palubě Fotonu Autor: Facebook/Roskosmos
Takoví gekoni byli na palubě Fotonu
Autor: Facebook/Roskosmos
První zářijový den přistála zpět na Zemi ruská bezpilotní loď Foton po šesti nedělích na oběžné dráze, kdy na její palubě probíhaly pokusy s živočichy či materiály. Hlavní položka nákladu – pět gekonů, kteří se stali kosmonauty kvůli studiu svého sexuálního chování – se bohužel vrátila bez známek života.

Kosmická loď Foton M4 byla vypuštěna 18. července pomocí rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Již pár hodin po startu se tehdy objevily problémy – plavidlo náhle přestalo reagovat na příkazy ze Země a prošvihlo plánovaný zážeh motorů za účelem zvýšení oběžné dráhy na konečnou výšku 575 kilometrů (po startu se Foton ocitl na eliptické dráze s nejvyšším bodem v 552 a s nejnižším ve 252 kilometrech nad Zemí se sklonem 65 stupňů vůči rovníku, dráha počala v dalších týdnech mírně klesat odporem zbytků atmosféry). Zhruba za týden oznámila ruská vesmírná agentura Roskosmos, že vláda nad Fotonem byla obnovena, nicméně dotyčný zážeh loď nikdy neprovedla. Snad proto odpovědní manažeři zkrátili její misi ze dvou měsíců na 44 dnů.

Schéma lodi Foton M4 Autor: Anatolij Zak/Russian Space Web
Schéma lodi Foton M4
Autor: Anatolij Zak/Russian Space Web
Na palubě lodi se nacházelo celkem asi 850 kilogramů rusko-německých vědeckých pokusů a jejich podpůrného hardwaru. Hlavní třešničkou byla zmíněná pětice gekonů (druh ještěrky; na prstech mají přilnavé polštářky, díky kterým rychle a hladce lezou po svislých stěnách či kmenech stromů, zejména jsou nočními živočichy a jsou schopni vydávat hlasité zvuky; živí se pavouky a hmyzem a jejich domovinou je Asie či Austrálie). Během letu probíhala studie jejich sexuálních návyků v beztížném stavu, což může mnohé napovědět o změnách rozmnožování a sexuality v rámci budoucích lidských posádek dlouhých kosmických misí. Vědci sledovali video z terária gekonů, které jim automaticky poskytovalo vzduch a potravu.

Dalšími „kosmonauty“ byly vinné mušky, které se na oběžné dráze úspěšně rozmnožovaly, vysušená semena a vajíčka housenek, která zase prokazovala svoje reakce na kosmickou radiaci. Letu se zúčastnily rovněž mikroorganismy.

Stranou nezůstal ani výzkum neživých předmětů. V rámci jednoho z pokusů probíhala snaha tvořit co nejkvalitnější krystaly polovodičů, což může mít opět aplikace zde na Zemi v elektronice v podobě rozvoje a zdokonalení solárních panelů, světelných diod či transistorů. V ruské peci na palubě byly dále taveny a rozpouštěny různé typy materiálů a vědce zajímaly dopady magnetických polí a vibrací na následnou krystalizaci rozpuštěných materiálů.

Kabina Foton M4 krátce po přistání se svým hlavním padákem Autor: Facebook/Roskosmos
Kabina Foton M4 krátce po přistání se svým hlavním padákem
Autor: Facebook/Roskosmos
V pondělí 1. září hermeticky uzavřená kabina Fotonu vstoupila do atmosféry a za asistence padáků hladce přistála v jihoruském regionu Orenburg v 11:18 SELČ. Ke kabině následně dorazil záchranný tým, otevřel její poklop a začal vykládat vědecké experimenty. Gekoni však byli nalezeni mrtví. Kdy a hlavně proč uhynuli, na to se nyní zaměří vědecký tým. Rusové nicméně nehlásili žádné další potíže s navrátivším se vědeckým materiálem, který bude nyní rozdělen mezi ruské a německé laboratoře k analýzám.

Provozovatelem lodi byla agentura Roskosmos, federální kosmická agentura ruské vlády. Loď Foton je technicky odvozena od lodí Vostok, kterými letěli do vesmíru první sovětští kosmonauti včetně Jurije Gagarina. Od roku 1985 šlo o 16. misi návratové lodě typu Foton, která je stále zdokonalována. Obdržela například nové sluneční baterie pro prodloužení svých pobytů v kosmu či nový pohonný modul pro korekce dráhy.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Roskosmos, Kosmická loď Foton


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »