Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ISS - příprava letu na Mars

ISS - příprava letu na Mars

iss007e10348-sklenik_LADA.jpg
Současná posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS ve složení Gennadij Padalka (Rusko) a Michael Fincke (USA) již pomalu "stříhá metr". Její pobyt na ISS se chýlí k závěru. V polovině října letošního roku se vrátí zpět na Zemi na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-4. Jedním z úkolů posádky byla prověrka prototypu kosmického skleníku pro budoucí pilotované kosmické lodě, určené pro lety na Mars.

"Poprvé v historii kosmonautiky posádka ISS vypěstovala na oběžné dráze kolem Země třetí generaci zelené rostliny, v tomto případě hrachu odrůdy s názvem Usatyj (Vousatý)," informoval nedávno Vladimir Syčev, vedoucí laboratoří biologických systémů pro zajištění životních podmínek člověka Institutu lékařsko-biologických výzkumů Ruské akademie věd.

"Experiment s názvem Rastěnije (Rostlina), který byl zaměřen na pěstování hrachu, byl zahájen v květnu 2003. Uběhlo 15 měsíců - což je dostatečná doba na to, aby pilotovaná kosmická loď dosáhla Marsu," doplnil Syčev. Sazenice třetí generace získal velitel deváté dlouhodobé posádky stanice ISS Gennadij Padalka, který se pokládá za vynikajícího kosmického agronoma a zootechnika. V roce 1999 vypěstoval na palubě orbitálního komplexu MIR první klasy pšenice a společně se slovenským kosmonautem Ivanem Belou "vyvedl" kuřátka křepelek.

Předchůdce Gennadije Padalky na stanici ISS, Alexandr Kaleri, vypěstoval na oběžné dráze druhou generaci hrachu, připravil sadbu pro svého nástupce a na Zemi dopravil první kosmická semena, která získal velitel sedmé posádky na ISS Jurij Malenčenko.

"Gennadij Padalka dopraví na Zemi v říjnu semena druhé generace kosmického hrachu. Lusky hrachu třetí generace bude mít za úkol sklidit Saližan Šaripov, který se vypraví na palubu ISS 9. 10. 2004," informoval Syčev. Podle jeho vyjádření výsledky experimentu s pěstováním rostlin na palubě ISS budou využity při konstrukci skleníků, které budou zásobovat meziplanetární kosmické lodě svěží zeleninou.

"Sazenice hrachu v nejbližších týdnech vykvetou nádhernými fialovými květy, které velice oživí interiéry stanice ISS," informoval z paluby Mezinárodní kosmické stanice Gennadij Padalka. Kosmonauti se velmi rádi věnují pěstování rostlin, neboť jim tato práce přináší "velký emocionální náboj" a připomíná jim Zemi.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »