Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Indické plány pilotovaných letů

Indické plány pilotovaných letů

indicke-rakety-lg.jpg
Indie plánuje na rok 2005 vypuštění své první umělé družice, vybavené návratovou kabinou o hmotnosti 500 kg. Družice je označována jako SRE (Space capsule Recovery Experiment). Plánuje se její vícenásobné použití. Je také označována jako předchůdce kosmické lodi pro případné pilotované lety na oběžnou dráhu kolem Země. K tomuto účelu Indie také připravuje třetí generaci nosné rakety GSLV (Geostationary Satellite Launch Vehicle, Mk III a její silnější variantu Mk IV).

První start nové rakety je naplánován na rok 2008. Na nízkou oběžnou dráhu bude schopna dopravit pilotovanou kosmickou loď o hmotnosti 10 tun. Informoval o tom G. Madhavan Nair, ředitel organizace ISRO (Indian Space Research Organization). "Naším cílem je zkonstruovat kosmickou stanici a dopravovat do vesmíru kosmonauty," prohlásil Nair. Indie se chce stát čtvrtou mocností světa, po Rusku, USA a Číně, která je schopna pomocí vlastní nosné rakety, na palubě vlastní kosmické lodi dopravit do vesmíru vlastního kosmonauta.

Družice SRE bude vypuštěna ve druhé polovině roku 2005 společně s další družicí Cartosat-2 pomocí nosné rakety PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle). Bude navedena na polární oběžnou dráhu ve výšce 650 km nad zemským povrchem. Zde bude kroužit více než jeden měsíc. Na palubě družice (její návratové části) budou probíhat v podmínkách beztížného stavu nejrůznější experimenty, zaměřené na výrobu kovových slitin a kompozitních materiálů, biologické experimenty apod. Úkolem druhé družice Cartosat-2 je detailní mapování indického subkontinentu a pořízení stereoskopických snímků.

Po ukončení experimentů přistane návratová kabina SRE na Zemi, respektive na vodní hladině Indického oceánu. Před potopením bude chráněna speciálními nafukovacími vaky. Po vylovení bude kabina s výsledky experimentů dopravena do pozemních laboratoří. Později bude použita k dalšímu letu. Připomeňme, že technologii startu a návratu umělých kosmických těles zvládly USA, Rusko, Francie, Čína, Japonsko a Evropská kosmická agentura ESA.

Zdroj:Spaceflight, September 2004 a spacedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »