Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hojnost nových poznatků z infračervené družice AKARI

Hojnost nových poznatků z infračervené družice AKARI

Japonská družice AKARI pro oblast infračerveného záření.
Japonská družice AKARI pro oblast infračerveného záření.
Doslova fantastické obrázky, zachycující hvězdy v různých etapách jejich vývoje, fotografie mezihvězdného materiálu, černých děr, galaxií apod. vyslala na Zemi nová astronomická družice AKARI, provádějící výzkum vesmíru v oboru infračerveného záření.

Start družice, kterou vyrobila Japonská kosmická agentura JAXA ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou ESA, se uskutečnil v únoru 2006. Tato nová kosmická observatoř zatím funguje bezchybně a poskytuje výjimečné pohledy na vesmír v oboru infračerveného záření. Nové poznatky budou prezentovány na každoroční konferenci Japonské astronomické společnosti (National Astronomical Society of Japan) a poskytnou zcela nové pohledy na oblasti intenzivní tvorby hvězd, na hvězdy blížící se ke konci svého života, pozůstatky po supernovách doposud nezkoumaných v oboru infračerveného záření, vzdálené galaxie a galaktická jádra ukrývající černé díry, obklopené oblaky plynů.

V publikovaném článku je celá řada zajímavých fotografií. Pro ilustraci vybírám text o pozorování centrální oblasti mimořádně zářící infračervené galaxie s označením UGC 05101, která se nachází v souhvězdí Velké medvědice, ve vzdálenosti 550 miliónů světelných let od Země, což doposud nebylo myslitelné. Pozorovat jádro galaxie, ukryté pod silnou vrstvou oblaku z mezihvězdného materiálu a procesy v něm bylo doposud nemožné.

Díky vysoké citlivosti družice AKARI astronomové shromáždili bezprecedentní údaje o oblacích molekulárního plynu obklopujícího střed galaxie, zahřátých na teplotu +500 °C. Tato měření posilují představu obrovské černé díry, schované v jádru této galaxie, která intenzivně září a zahřívá okolní plyn na teplotu, zjištěnou přístroji družice AKARI. To poskytuje zásadní informace k pochopení struktury galaxií ukrývajících aktivní galaktická jádra a černé díry.

Struktura jádra galaxie UGC 05101 podle družice AKARI.
Struktura jádra galaxie UGC 05101 podle družice AKARI.

Připojená kresba představuje pravděpodobnou strukturu jádra galaxie UGC 05101. Je označena termínem „abnormálně zářící infračervená galaxie“, neboť veškerou svoji energii vyzařuje v oboru infračerveného záření. Samotné jádro vyzařuje energii rovnající se vyzařované energii přibližně jednoho biliónu Sluncí. Avšak centrální oblast je skryta v silné vrstvě mezihvězdného materiálu a může být pozorována pouze v oboru infračerveného záření. Pozorování pomocí družice AKARI odhalila důkazy neobyčejné aktivity v centrální oblasti této galaxie.

Na základě těchto pozorování astronomové dospěli k závěru, že v jádru galaxie UGC 05101 se ukrývá supermasivní černá díra o hmotnosti větší než jeden milión hmotností Slunce, která zde funguje jako jakýsi galaktický motor. V tomto případě je obrovské množství energie produkováno v důsledku pozvolného pádu okolního materiálu na černou díru.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »