Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hayabusa - přípravy na odběr vzorků z povrchu planetky vrcholí

Hayabusa - přípravy na odběr vzorků z povrchu planetky vrcholí

Itokawa_Hayabusa.jpg
V těchto dnech vrcholí přípravy na odběr vzorků horniny z povrchu malé planetky Itokawa, jejíž délka je zhruba 600 m. Odběr vzorků provede japonská sonda Hayabusa, která byla směrem k planetce vypuštěna 9. 5. 2003. V polovině září byla sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planetky a zahájila její podrobný výzkum.

Zkušební přiblížení sondy Hayabusa do těsné blízkosti planetky bylo zahájeno 3. listopadu 2005. Přitom mělo dojít k odhození malého vědeckého modulu MINERVA tvaru válce o průměru 12 cm, délce 10 cm a hmotnosti 519 gramů. Toto zařízení se má pohybovat po povrchu planetky setrvačností. Během aktivní fáze uskuteční několik skoků s maximální výškou asi 10 m. Vzhledem k problémům s některými přístroji byla akce zastavena a sonda se vrátila zpět na parkovací dráhu. Dne 7. listopadu se sonda nacházela ve vzdálenosti 7,5 km od povrchu planetky.

itokawa_1110.jpg

Dalším "doplňkovým" zařízením sondy jsou tzv. Target Markers - jakési zaměřovací terčíky, které mají sondě umožnit bezpečné přiblížení k povrchu planetky. Tyto terčíky mají velikost softbalového míče a na povrch planetky dopraví mj. jména 877 490 lidí z celého světa, kteří o to projevili zájem. Jeden z těchto "target markers" byl uvolněn 9. listopadu, aby se prověřila schopnost sondy jej sledovat - což se potvrdilo. Experiment se uskutečnil při prověrce laserového výškoměru a dalších přístrojů, zabezpečujících bezpečné přiblížení sondy k povrchu planetky. V průběhu maximálního přiblížení činila vzdálenost mezi sondou a povrchem planetky 70 m. Při vzdalování sondy od planetky, ve výšce 500 m nad povrchem, došlo k uvolnění jednoho terčíku za účelem zkoušky.

minerva_kamery.jpg

Na 12. listopadu bylo naplánováno další přiblížení sondy Hayabusa do těsné blízkosti planetky Itokawa (řádově desítky metrů), kde došlo k uvolnění miniaturního vědeckého modulu MINERVA. Jeho úkolem bylo dopadnout na povrch planetky a při "skocích" nad jejím povrchem provádět výzkum pomocí tří kamer, teplotních čidel apod. Jak oznámilo řídící středisko, modul MINERVA se úspěšně oddělil a bylo s ním navázáno radiové spojení. Bohužel k oddělení došlo v okamžiku, kdy se sonda Hayabusa již vzdalovala od povrchu a tudíž stejným směrem se začal pohybovat i uvolněný modul. Ten vzhledem ke své velikosti (a hmotnosti) není vybaven žádným pohonným zařízením. Místo pádu na povrch planetky se od ní vzdaluje, vydán na milost a nemilost působení kosmických sil.

Podle upřesněných informací se minisonda MINERVA vzdaluje od planetky rychlostí 15 cm/s. A protože úniková rychlost z povrchu planetky je pouze 13 cm/s, MINERVA se nezadržitelně vzdaluje do kosmického prostoru.

Itokawa_04.jpg

Minisonda MINERVA byla pravděpodobně ztracena, avšak hlavní sonda je připravena k provedení nejdůležitější operace v blízkosti planetky Itokawa. Při startu sondy Hayabusa se předpokládalo, že budou uskutečněny tři pokusy o odběr vzorků horniny z povrchu planetky. Vzhledem k tomu, že v systému orientace a stabilizace sondy vypověděly službu již dva ze tří gyroskopů, bylo rozhodnuto zredukovat počet odběrů na dva. Na základě průzkumů byly vybrány dvě oblasti pro odběr materiálu. Jedna (označovaná jako A) se nachází v oblasti předběžně pojmenované Muses Sea. Druhé místo předpokládaného odběru (B) leží v oblasti Woomera Desert. Při podrobnějším snímkování se ale ukázalo, že oblast B je příliš "kamenitá", odběr vzorků by zde byl příliš riskantní, proto byl odběr v tomto místě zrušen.

První pokus o odběr vzorků by se měl uskutečnit 19. listopadu v oblasti A. Pokud bude pokus úspěšný, zřejmě i druhý odběr bude proveden v této oblasti, a to 25. listopadu. V úvahu připadá i varianta, že bude proveden pouze jeden pokus o odběr vzorku. Pokud vše dopadne dobře, řídící středisko již nebude dále riskovat a další pokus bude odvolán.

musesc-sampling-b.jpg

Jakmile se sonda přiblíží k povrchu planetky na vzdálenost 30 m, bude směrem k povrchu vypuštěn další terčík, který umožní sondě pomalé a bezpečné přiblížení do výšky 10 m nad povrchem. Zde budou vypnuty raketové motorky, sonda bude k povrchu planetky klesat volným pádem. V okamžiku dotyku sběrače materiálu ve tvaru trubky (či trychtýře) o délce jednoho metru s povrchem planetky bude směrem k povrchu vystřelen kovový projektil rychlostí 300 m/s a následně proveden sběr uvolněného a vyvrženého materiálu.

V prosinci 2005 bude ukončen výzkum planetky a sonda Hayabusa bude navedena na návratovou dráhu směrem k Zemi. Přistání modulu s odebranými vzorky se očekává v červnu 2007.

A jaké jsou úvahy do budoucna? Podobná sonda by mohla uskutečnit odběr vzorků materiálu z povrchu jádra některé komety. Sonda by také mohla být opatřena více schránkami pro uložení vzorků a postupně navštívit dvě či více malých těles (komet či asteroidů) a se získanou "kořistí" se vrátit na Zemi.

Zdroj: wikipedia a www.isas
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »