Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hayabusa-2: další odběr vzorku z asteroidu

Hayabusa-2: další odběr vzorku z asteroidu

Připravovaná japonská sonda Hayabusa-2
Připravovaná japonská sonda Hayabusa-2
Japonská vláda dala oficiálně zelenou realizaci projektu Hayabusa-2. Automatická mise by měla startovat v roce 2014. Jejím úkolem bude odběr vzorků horniny z blízkozemního asteroidu a jejich doprava na Zemi. Start sondy Hayabusa-2 se musí uskutečnit v červenci 2014, aby bylo dosaženo plánovaného cíle - asteroidu (162173) 1999 JU3, jehož velikost dosahuje 980 m.

Tato planetka, která stále ještě nebyla pojmenována, patří mezi asteroidy typu C s vyšším obsahem organických látek a vody, tj. mezi nejrozšířenější tělesa ve Sluneční soustavě. Pozorování pomocí pozemních dalekohledů naznačují, že planetka má přibližně sférický tvar a je velmi tmavá. Její albedo bylo určeno na 0,06, což znamená, že se od jejího povrchu odráží pouhých 6 % dopadajícího záření. Kolem vlastní osy se otočí jednou dokola přibližně za 7,6 hodiny.

Kosmická sonda Hayabusa-2 by měla dosáhnout svého cíle v polovině roku 2018, odlet směrem k Zemi je naplánován na prosinec 2019. Přistání návratového pouzdra s odebranými vzorky na zemském povrchu je plánováno na konec roku 2020.

Japonští vědci pracují podle plánovaného harmonogramu tak, aby vše bylo připraveno ke startu během poměrně úzkého startovního okna, které je přesně načasováno na okamžik, kdy asteroid bude ve správné poloze vůči Zemi. JAXA počítá v případě nutnosti i se záložním startovním oknem v roce 2015, které však již není z časového hlediska tak výhodné. Návratový modul se vzorky horniny by přistál na Zemi mnohem později.

Celkové náklady na realizaci mise pravděpodobně přesáhnou 200 miliónů dolarů.

Firma NEC Corp. of Tokyo oznámila 25. ledna 2012, že zahájila návrh systémů sondy o hmotnosti kolem 600 kg, návrh komunikačního systému a kamery pro oblast infračerveného záření. Firma NEC byla rovněž výrobcem sondy Hayabusa, která byla vypuštěna v roce 2003 a v roce 2010 její návratový modul úspěšně přistál na Zemi.

Zařízení pro odběr vzorků sondy Hayabusa při vlastním odběru selhávalo, činnost samotné sondy byla ochromena v důsledku úniku pohonných látek a výpadku raketových motorů. Avšak sonda byla nakonec úspěšně navedena zpět k Zemi za využití pokulhávajícího iontového pohonu a měkce přistála na padácích na území Austrálie.

Uvnitř návratového modulu vědci našli malinké částice materiálu z asteroidu Itokawa, jehož tvar připomíná bramboru o délce 500 m. Prvotní výzkum ukázal, že zkoumané vzorky neobsahují žádný organický materiál. Vědci rovněž oznámili, že analýza vzorků potvrdila fakt, že hornina planetky Itokawa se zformovala před 4,6 miliardami roků, na samém úsvitu dějin Sluneční soustavy.

Připravovaná japonská sonda Hayabusa-2
Připravovaná japonská sonda Hayabusa-2
Hayabusa-2 se pokusí vyvarovat problémů, které doprovázely prakticky celý let její předchůdkyně. Nová mise bude mnohem delší dobu využívat iontový pohon, zdokonalený systém orientace a navigace k zabezpečení měkkého přistání na povrchu asteroidu 1999 JU3, novou anténu a výškoměr.

Pro odběr vzorků horniny bude použit renovovaný systém, který byl upraven tak, aby nedošlo k podobným problémům jako v roce 2005 u předcházející mise. Místo vystřelení projektilu vysokou rychlostí z malé vzdálenosti, jak se předpokládalo u sondy Hayabusa, bude u nové mise Hayabusa-2 shozen impaktor o hmotnosti 2 kg z výšky 300 m nad povrchem. Po nárazu do povrchu asteroidu dojde k vytvoření kráteru o průměru několika metrů a rovněž k vyvržení úlomků podpovrchového materiálu. V tomto okamžiku bude hlavní sonda "schována" za planetkou.

Jakmile se prach usadí, sonda Hayabusa-2 se přiblíží nad místo exploze a odebere pomocí trychtýře vzorky do speciální komůrky. Pokud vše půjde podle plánu, přistane návratové pouzdro s mnohem větší zásobou odebrané horniny, než tomu bylo u sondy Hayabusa v roce 2010.

Zdroj: www.spaceflightnow.com a www.jspec.jaxa.jp
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »