Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  GRAIL bude studovat vnitřní stavbu Měsíce

GRAIL bude studovat vnitřní stavbu Měsíce

Dvojice amerických sond Grail k výzkumu Měsíce.
Dvojice amerických sond Grail k výzkumu Měsíce.
Na setkání členů Americké geofyzikální unie bylo oznámeno, že NASA vybrala k realizaci novou misi, která bude mít za úkol studovat vnitřní stavbu Měsíce a odhalit tajemství jeho anatomie a dosavadního vývoje. Tento úkol provede dvojice sond s názvem GRAIL, které postaví společnost Lockheed Martin Space Systems (Denver). Celý projekt bude řídit Jet Propulsion Laboratory (NASA), Pasadena.

Projekt GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory) je součástí programu NASA s názvem Discovery. Cena projektu se odhaduje na 375 miliónů dolarů a se startem se počítá v roce 2011. Dvojice sond bude v tandemu obíhat kolem Měsíce po dobu několika měsíců a měřit jeho gravitační pole s doposud nevídanou přesností. Projekt by měl rovněž přinést odpověď na dlouhodobé otázky, týkající se jediného měsíce naší Země a umožnit astronomům lépe pochopit, jak se Země a další kamenné planety ve Sluneční soustavě formovaly.

Předpokládaná vnitřní stavba Měsíce.
Předpokládaná vnitřní stavba Měsíce.

„Projekt GRAIL také nabízí použití převratné techniky výzkumu Země k výzkumu Měsíce jako předzvěst jejich možného využití na Marsu a dalších planetách,“ říká Alan Stern (NASA). Tato technika umožní planetologům zmapovat gravitační pole Měsíce s přesností 1000krát lepší, než to dovolovaly předcházející metody. Vědci využijí informace o gravitačním poli Měsíce na základě měření polohy dvou kosmických sond na oběžné dráze kolem Měsíce jako „rentgenové paprsky“ k nahlédnutí pod povrch Měsíce až k jeho jádru – k odhalení stavby podpovrchových vrstev Měsíce a ke zjištění jeho tepelné historie.

Dvojice družic GRACE k výzkumu gravitačního pole Země.
Dvojice družic GRACE k výzkumu gravitačního pole Země.

Stejná výzkumná technika, jaká bude použita u projektu GRAIL, byla poprvé úspěšně vyzkoušena v rámci americko-německého projektu GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment), což je dvojice družic k výzkumu gravitačního pole Země, vypuštěných v roce 2002. Obě družice GRACE měří změny gravitačního pole Země v závislosti na přesunech hmoty na Zemi, jako je například tání ledu na pólech planety či změny cirkulace vody v pozemských oceánech. Podobně jako družice GRACE i kosmické sondy GRAIL budou vypuštěny společně jednou nosnou raketou.

Hlavní vedoucí projektu GRAIL je Maria Zuber (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge). Tento tým zkušených vědců a inženýrů spolupracuje s bývalou americkou astronautkou Sally Ride (jako první Američanka odstartovala do vesmíru v roce 1983 na palubě raketoplánu Challenger). Pořízené fotografie měsíčního povrchu každou sondou budou přístupné nejen vědcům, ale také studentům a široké veřejnosti. Sondy GRAIL budou vybaveny kamerami, které budou dokumentovat svůj pohled na povrch Měsíce z oběžné dráhy.

Sondy GRAIL mají pomoci NASA v realizaci výzkumu Měsíce před návratem amerických astronautů na Měsíc v roce 2020. V roce 2008 plánuje NASA vypuštění kosmické sondy s názvem LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), která bude provádět výzkum Měsíce minimálně jeden rok. Jedním z úkolů sondy bude snímkování Měsíce za účelem výběru vhodných míst pro přistání robotů či pilotovaných výprav. Sonda bude také z oběžné dráhy pátrat po případných zdrojích surovin, případných zásobách vodního ledu a měřit intenzitu radiace v okolí Měsíce. Po více než třicetileté přestávce bude sonda LRO prvním krokem NASA k návratu astronautů na povrch Měsíce. LRO bude při letu k Měsíci doprovázena další sondou s názvem Lunar Crater Observation and Sensing Satellite, která vysokou rychlostí narazí do měsíčního povrchu v oblasti jižního pólu, přičemž se budou ve vyvrženém materiálu hledat stopy vodní páry či ledových krytalků.

Ještě dlužno připomenout, že kolem Měsíce krouží od října či listopadu 2007 japonská sonda Kaguya a čínská sonda Chang´e-1. Brzy je bude následovat indický průzkumník Chandrayaan-1 (plánovaný start v dubnu 2008).

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »