Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Galileo opět míří k Io
Pavel Koten Vytisknout článek

Galileo opět míří k Io

Vytrvalá kosmická sonda Galileo změnila 13. října svoji dráhu kolem Jupitera tak, aby mohla 16. října v ranních hodinách našeho času prolétnout 181 km nad povrchem měsíce Io. Přelet nad jižními polárními oblastmi poskytne příležitost pro studium magnetického pole, což umožní nahlédnout do roztaveného nitra toho měsíce. Zvolená dráha umožní studovat i další zajímavé znaky na povrchu, například nedávno objevenou horkou skvrnu jižně od vulkánu Loki. Vzhledem k neustálým změnám na povrchu Io očekávají vědci další možné překvapivé objevy. Při posledním obletu v srpnu letošního roku objevila sonda nový obří vulkán v oblasti, kde se předtím žádný nevyskytoval. Ve dnech kolem přiblížení k Io budou zkoumány i detailní struktury oblačnosti Jupitera a jeho radiační pásy. Už dříve byla kamera sondy vybavena novým softwarem, který by měl snížit pravděpodobnost selhání vlivem intenzivní radiace ve vnitřích částech Jupiterova magnetického pole. Sonda už nyní zažila trojnásobek kumulativní dávky záření než na jakou byla původně konstruována. Rovněž původně zamýšlená dvouletá životnost na oběžné dráze Jupitera byla už téměř třikrát překonána. Výprava se ale pomalu blíží ke konci, protože množství paliva na palubě sondy je nízké. Na programu zbývá už jen jeden průlet kolem Io v lednu 2002, průlet vnitřním radiačním pásem a v blízkosti malého měsíce Amalthea v listopadu 2002 a konečně zánik družice v atmosféře Jupitera v září 2003.
Zdroj: JPL Press release ze dne 12. října
PK




O autorovi



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Další informace »