Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ESA vybrala cílové planetky pro kosmické bombardování

ESA vybrala cílové planetky pro kosmické bombardování

hidalgo.jpg
Na základě doporučení komise expertů vybrala Evropská kosmická agentura ESA dvě cílové planetky ze skupiny tzv. NEO (Near-Earth Object, tj. těles, která se přibližují do blízkosti dráhy Země) pro realizaci projektu DON QUIJOTE (Don Kichot).

Z mnoha planetek NEO, přicházejících v úvahu pro plánovaný výzkum, byly nakonec vybrány dvě, jejichž označení je 2002 AT4 a 1989 ML. Druhá jmenovaná planetka měla být původně cílem pro japonskou sondu Hayabusa; vzhledem k odkladu startu byla nakonec vybrána planetka Itokawa.

Projekt počítá se společným vypuštěním dvojice sond pomocí jedné nosné rakety, které pak budou uvedeny na rozdílné letové dráhy, aby se v intervalu několika měsíců dostaly do blízkosti cílové planetky. První sonda s názvem Hidalgo bude navedena na "sebevražednou" dráhu tak, aby jako kamikadze narazila do povrchu vybrané planetky. Druhá sonda s názvem Sancho, která bude poněkud dříve navedena na oběžnou dráhu kolem planetky, bude průběh srážky sledovat z bezpečné vzdálenosti. K cíli dolétne o několik měsíců dříve, přičemž bude zjišťovat základní údaje o planetce a její dráze kolem Slunce. Po impaktu bude mj. pečlivě měřit polohy planetky za účelem zjištění velikosti změny dráhy v důsledku srážky.

hidalgo_impact.jpg

Zjištění vlivu nárazu impaktoru do povrchu planetky je důležité pro vypracování případné obrany před nebezpečnými planetkami, které by se v budoucnu mohly srazit se Zemí a ohrozit tak (v případě většího tělesa) i naši civilizaci. Jednou z nebezpečných planetek je těleso s označením 2004 MN4, které v roce 2029 prolétne poměrně blízko zemského povrchu ve vzdálenosti 32 000 km.

O tom, která ze dvou výše uvedených planetek, tj. 2002 AT4 či (10302) 1989 ML, bude nakonec vybrána pro realizaci experimentu, bude rozhodnuto v roce 2007. Start sondy Don Quijote by se mohl uskutečnit v roce 2011.Související články: ESA připravuje projekt bombardování planetky a Don Kichot se vydá do vesmíru

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »