Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice Gravity Probe-B odstartovala

Družice Gravity Probe-B odstartovala

GPB_circling.jpg
Dne 20. 4. 2004 v 16:57:23,734 UTC odstartovala ze startovací rampy SLC-2W kosmodromu Vandenberg (Kalifornie, USA) nosná raketa Delta II, která dopravila na oběžnou dráhu kolem Země družici GRAVITY PROBE-B, určenou k prověrce Einsteinovy teorie relativity. Družici vyrobila společnost Lockheed Martin Missiles and Space. Hmotnost družice činí 3 314 kg. Kolem Země bude družice obíhat na polární dráze ve výšce 640 km (jeden oběh vykoná za 97,5 minuty).

GPB1.jpg
Během činnosti družice chtějí vědci zjistit, jaký vliv má gravitační pole Země na okolní prostor a plynutí času. Experiment připravili odborníci NASA společně s vědci Stanfordovy univerzity. Pro jeho realizaci se na palubě družice nacházejí čtyři gyroskopy chlazené kapalným heliem na teplotu blízkou absolutní nule (-273 °C). Gyroskopy představují křemíkové kuličky - odborníci NASA tvrdí, že tak přesné kuličky ještě nikdy nebyly vyrobeny. Mají tvar ideální koule a jejich povrch byl vyleštěn s přesností 0,01 mikrometru.

GPB-gyroscope.jpg
Gyroskopy jsou dokonale izolovány od vnějších vlivů. Při zahájení experimentu budou křemíkové kuličky o průměru 38 mm rozrotovány rychlostí 1000 otáček za minutu. Jakmile budou gyroskopy elektricky roztočeny, mohou rotovat díky nepatrnému tření teoreticky až 4 000 let. Jestliže obecná teorie relativity platí, zakřivení prostoročasu v blízkosti Země změní směr rotační osy otáčejících se kuliček. Původní směr rotační osy se změní o 0,042 obloukové vteřiny. (Jedna oblouková vteřina je úhel rovnající se 1/3600 stupně.) Družice Gravity Probe-B je schopna tyto změny sklonu rotační osy kuliček měřit s přesností na 0,0005 obloukové vteřiny, tj. s chybou 1 %.

Myšlenka realizace podobného experimentu se zrodila již v roce 1959. Vývoj družice Gravity Probe-B byl zahájen v devadesátých letech minulého století. První start byl naplánován na říjen roku 2000. Od té doby byl kvůli technickým problémům mnohokrát odložen či zrušen.

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »