Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Don Kichot se vydá do vesmíru

Don Kichot se vydá do vesmíru

Hidalgo_asteroid_impact_2.jpg
Evropská kosmická agentura ESA schválila další krok v oblasti určení rizika, které nám hrozí od tzv. blízkozemních objektů NEO (Near Earth Objects).

Dne 9. 7. 2004 se uskutečnilo zasedání skupiny NEOMAP (Near-Earth Object Mission Advisory Panel - poradního sboru pro misi k blízkozemním objektům), která doporučila ESA zařadit mezi projekty s vysokou prioritou realizaci mise s názvem Don Quijote k vybrané planetce. K tomuto závěru dospěli členové komise na základě detailního posouzení 6 projektů, které byly z mnoha návrhů vybrány v únoru 2003. Jednalo se následující návrhy:

  • EARTHGUARD-1 je malý kosmický dalekohled, určený k vytvoření monitorovacího systému objektů NEO, především planetek typu Aten uvnitř dráhy Země
  • ISHTAR - radarový průzkum planetek za účelem určení vnitřní struktury planetek s vysokým rozlišením a vypracování efektivních metod ke zničení nebezpečných objektů na základě zjištěných výsledků
  • SIMONE si klade za cíl vybudování celé flotily malých kosmických sond určených k dlouhodobému sledování vybraných planetek během těsného přiblížení
  • EUNEOS má sloužit k objevování a doplňování informací o blízkozemních planetkách, jenž byly získány pomocí pozemních dalekohledů a radioteleskopů
  • NERO - pátrání po objektech NEO a určování jejich fyzikálních charakteristik ve vizuálním a infračerveném oboru
  • DON QUIJOTE (Don Kichot) - dvojitá sonda (Hidalgo + Sancho), určená ke studiu charakteristik planetky vyvoláním umělé srážky.

Z uvedených projektů se tedy 3 zabývaly vytvořením kosmické základny za účelem objevování nebezpečných planetek a 3 počítaly se setkáním s vybranou planetkou a s jejím důkladným výzkumem.

Komise složená ze šesti expertů, označovaná jako NEOMAP, vyhodnotila všechny návrhy. Alan Harris z German Aerospace Centre (Berlín) a zároveň šéf komise prohlásil: "Úkol to byl velice obtížný, neboť se změnilo cílové zadání. Když byly projekty navrhovány, objevování planetek neprobíhalo v takovém rozsahu. Dnes existuje několik vědeckých týmů, vybavených kvalitními dalekohledy a výpočetní technikou, umožňujících objevit velkou část objektů NEO, a to dokonce i velmi malé planetky."

Závěr je jednoznačný - komise rozhodla, že ESA se nebude věnovat objevování nových planetek do té doby, dokud nebudou objeveny všechny planetky v dosahu pozemní techniky. Pak bude případná realizace kosmických observatoří přehodnocena. Poradní skupina proto navrhla realizovat projekt setkání sondy s planetkou, tj. projekt s názvem Don Quijote (Don Kichot).

Hidalgo_asteroid_impact_1.jpg
Projekt předpokládá vypuštění dvou kosmických sond s názvem Sancho a Hidalgo. Obě budou vypuštěny společně jednou raketou, avšak sonda Sancho bude navedena na rychlejší dráhu. Jakmile dolétne k cílové planetce, bude "zaparkována" na oběžné dráze a po dobu sedmi měsíců bude studovat její fyzikální charakteristiky. Během sledování budou k povrchu planetky vyslány penetrátory a seismometry za účelem studia její vnitřní struktury.

Sonda Sancho poté vyčká příletu druhé sondy Hidalgo, která bude navedena na kolizní dráhu, tzn. že velkou rychlostí narazí do povrchu planetky. Srážka poskytne vědcům informace o vnitřní struktuře planetky a o jejím chování po umělé srážce. Na povrchu planetky dojde k vytvoření kráteru. Celá událost bude z bezpečné vzdálenosti sledována jak přístroji na sondě Sancho, tak pozemními dalekohledy. Především bude astronomy zajímat, jak se změnila rotace a oběžná dráha planetky. Tento experiment poskytne údaje o tom, jak se bude planetka chovat po zásahu "raketou". To umožní navrhnout a připravit obranné systémy proti nebezpečným planetkám.

Mise Sancho + Hidalgo v projektu Don Quijote by mohla být realizována v rámci mezinárodní spolupráce v letech 2010 až 2015.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »