Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dlouhodobé pobyty kosmonautů na ISS

Dlouhodobé pobyty kosmonautů na ISS

iss007e06446-MalencenkoLu.jpg
Rusko nedávno předalo svým partnerům, kteří se podílejí na výstavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS, návrh na prodloužení doby pobytu jednotlivých dlouhodobých posádek na palubě stanice. Návrh počítá s prodloužením trvání jedné expedice ze současných 6 na 12 měsíců. Rusko tak chce snížit počet profesionálních kosmonautů, kteří létají na ISS, a volná místa na palubě kosmických lodí Sojuz přenechat kosmickým turistům. Tím si chce Ruská kosmická agentura vylepšit rozpočet, neboť jeden kosmický turista zaplatí za "letenku" přibližně 20 miliónů dolarů.

Pokud bude NASA souhlasit, pak by bylo možno v roce 2005 při jednom startu Sojuzu při tzv. taxi misi (výměna "záchranného člunu") dopravit na palubu kosmické stanice najednou až dva kosmické turisty. Doposud mohl startovat pouze jeden turista. Třetím členem posádky by byl profesionální ruský kosmonaut. Doplňme, že letos v říjnu (nebo v dubnu 2005) se vydá na oběžnou dráhu kolem Země třetí kosmoturista, kterým bude americký občan Gregory Olsen. Je mu 58 let, je absolventem Princetonské univerzity a v současné době je ředitelem společnosti Sensor Unlimited, Inc. V těchto dnech úspěšně absolvoval lékařské prohlídky.

iss007e07897.jpg
NASA nyní o ruském návrhu na prodloužení délky pobytu jednotlivých posádek na ISS uvažuje. Dosavadní posádky (celkem jich bylo 8) pobývaly na palubě kosmické stanice 4 až 7 měsíců a NASA byla proti prodloužení pobytu na jeden rok. Zdůvodňovala to malými americkými zkušenostmi s dlouhodobými pobyty ve vesmíru. Avšak nyní nastal obrat. Prezident USA vyhlásil nový program pilotovaných letů, ve kterém se počítá i s lety na planetu Mars. Pilotovaná expedice na Mars a zpět bude trvat více než jeden rok (uvádí se 2,5 až 3 roky). V rámci příprav na realizaci takového letu bude nutno postupně prodlužovat i délku pobytu kosmonautů ve vesmíru za účelem zjištění vlivu kosmického prostředí na organismus člověka.

Jisté je, že následující devátá posádka ISS, jejíž start je naplánován na 19. 4. 2004, bude na palubě stanice pracovat pouze půl roku. Posádku budou tvořit Gennadij Padalka (Rusko) a Michael Fincke (USA). Společně s nimi se vydá ke krátkodobému pobytu na ISS Andre Kuipers (Holandsko), reprezentující organizaci ESA. Ten se na Zemi vrátí společně se "starou" posádkou stanice. Teprve další posádky stanice by se mohly připravovat na dlouhodobější pobyty na oběžné dráze.

Dosavadní rekord v délce nepřetržitého pobytu ve vesmíru drží ruský kosmonaut Valerij Poljakov. Na palubě orbitální stanice MIR strávil v letech 1994-95 celkem 437 dnů a 18 hodin, tj. 1 rok 2 měsíce a 13 dnů.

Zdroj: spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »