Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Demonstrátor-2: čtvrtý pokus o start

Demonstrátor-2: čtvrtý pokus o start

IRDT1.jpg
Svého druhu unikátní nafukovací brzdící a návratové zařízení Demonstrátor-2 (D-2R) se znovu připravuje k letové zkoušce v kosmických podmínkách. Podle informací zástupců NPO im. S. A. Lavočkina je tento experiment naplánován na září 2005.

Start nafukovacího návratového zařízení Demonstrator-2 (v anglické terminologii IRDT - Inflatable Reentry Descent Technology) byl původně plánován na červenec 2005. Start se uskuteční z atomové ponorky pomocí nosné rakety "Volna", která vznikla konverzí balistické vojenské rakety RSM-50. Cílem této zkoušky je potvrdit možnosti využití pneumatických brzdících systémů s pružnou tepelnou ochranou pro dopravu různých nákladů z vesmíru na Zemi.

Tento "kosmický padák" byl zkonstruován ve vědecko-výrobním středisku im. G. N. Babakina. Ve složeném stavu má toto zařízení hmotnost 140 kg. Při startu je vloženo do ochranného pouzdra, které je umístěno na nosné raketě Volna místo bojové hlavice. Raketa vynese zkušební zařízení na balistickou dráhu s maximální výškou 260 km nad zemským povrchem. Start se uskuteční z oblasti Barentsova moře.

IRDT1_2.jpg

"Kosmický padák" pracuje kaskádovitě (dvojfázově) - skládá se ze dvou nafukovacích kuželů: první má průměr 2,3 m, druhý 3,8 m. Oba jsou zhotoveny ze speciální tkaniny a před vstupem do atmosféry se plní dusíkem, skladovaným v nádržích kulového tvaru. Podle plánu se první část "padáku" začíná plnit 2,5 minuty před vstupem do horních vrstev atmosféry. Tato část brzdícího zařízení zabezpečí snížení rychlosti 7 km/s na rychlost zvuku. Následuje naplnění druhé kuželovité části, jejímž úkolem je dále snížit rychlost na 15 až 17 m/s v okamžiku přistání. Demonstrátor je opatřen pružným systémem tepelné ochrany a systémem snížení rychlosti v okamžiku dopadu na zemský povrch (zabezpečení měkkého přistání). Jeho základní výhody spočívají v tom, že pro přistání nepotřebuje padák ani těžký tepelný štít (jako například návratová kabina kosmické lodi Sojuz).

Předcházející tři starty Demonstrátoru v letech 2000 až 2002 skončily neúspěchem s úplnou či částečnou ztrátou zařízení. V současnosti se jedná o unikátní zařízení, jediné svého druhu na světě, které je určeno pro široké využití od návratu nákladu z vesmíru a evakuace posádky kosmické stanice až po realizaci měkkého přistání na planetách s atmosférou, především na Marsu.

IRDT2_mission_profile.jpg

Poprvé bylo toto zařízení vypuštěno 9. 2. 2000 a následně bylo ztraceno díky problémům v návratovém systému. Demonstrátor měl za úkol dopravit zpět na Zemi vlastní urychlovací blok Fregat (jehož suchá hmotnost včetně kosmického padáku dosahovala 1820 kg) a další experimentální zařízení, avšak byl nalezen pouze silně poškozený blok vědecké aparatury. Byla získána informace o trajektorii letu, zaznamenaná palubní aparaturou, avšak pátrání po urychlovacím bloku Fregat a Demonstrátoru, které probíhalo až do léta, nepřineslo žádné výsledky.

Během druhého experimentu (20. 7. 2001) se zařízení neoddělilo od nosné rakety Volna v důsledku problémů v systému řízení letu. Úlomky návratového zřízení společně s třetím stupněm rakety dopadly do oblasti Kamčatky. Třetí zkušební start, uskutečněný 12. 7. 2002, vedl k havarijnímu oddělení Demonstrátoru a k jeho ztrátě. Vyšetřovací komise dospěla k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou neúspěchu bylo porušení ochranné kapsle ještě před začátkem činnosti Demonstrátoru.

Pokud se podaří úspěšně zvládnout veškeré zkoušky, čeká toto nové zařízení skvělá budoucnost - použití na Mezinárodní kosmické stanici ISS v podobě záchranného člunu, k neodkladné dopravě nákladu na oběžnou dráhu a zpět, k přistání na Marsu apod. Rozpracovává se varianta kosmického padáku pro řízený sestup mnohatunových nákladů na povrch planety Mars.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »