Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  DAWN na cestě k počátkům Sluneční soustavy

DAWN na cestě k počátkům Sluneční soustavy

Kresba sondy DAWN.
Kresba sondy DAWN.
Americká kosmická sonda DAWN, určená k výzkumu planetek Vesta a Ceres, největších objektů hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, byla vypuštěna z mysu Canaveral dne 27. 9. 2007 pomocí nosné rakety Delta II. Start byl původně naplánován na 13:20 SELČ. Avšak několik minut před startem vplula do koridoru startu rakety nějaká loď. Než loď opustila zakázanou oblast moře, musel být start rakety pozdržen až téměř na konec startovního okna – na 13:34 SELČ.

Po vynesení na oběžnou dráhu se rozložily panely slunečních baterií a sonda zamířila na meziplanetární dráhu. V průběhu příštích 80 dnů bude probíhat kontrola, ověřování a kalibrace jednotlivých systémů a subsystémů sondy, zajišťujících její provoz během dlouhé cesty meziplanetárním prostorem. Překoná přitom vzdálenost zhruba 4,8 miliardy km.

Start sondy DAWN pomocí rakety Delta II.
Start sondy DAWN pomocí rakety Delta II.

Jejím hlavním úkolem bude výzkum dvou těles: trpasličí planety Ceres a planetky Vesta. Cílem výzkumu je určit přesný tvar těles, jejich hmotnost, gravitační pole, dále bude sonda studovat topografii povrchu, tektonickou historii, minerální složení povrchu, a také se zaměří na hledání minerálů obsahujících vodu. Jeden ze základních cílů mise je vystopovat průběh vzniku planetek Ceres a Vesta, a tím následně i celé Sluneční soustavy.

„Obrazně řečeno, sonda DAWN bude cestovat do dávné minulosti, když bude zjišťovat informace o podmínkách při vzniku planetek,“ říká Christopher Russell (University of California, Los Angeles). „Je to okamžik, na který vědecká komunita čekala od okamžiku, kdy byly zahájeny meziplanetární lety kosmických sond.“

Trpasličí planeta Ceres a velká planetka Vesta se příliš neliší svými rozměry, avšak mají zcela odlišnou stavbu: jedna z nich je kamenné těleso, podobající se tělesům ve vnitřní části Sluneční soustavy, druhá se naopak spíše podobá tělesům z vnějších oblastí našeho planetárního systému, neboť obsahuje velké množství ledu. Sonda DAWN bude tedy zkoumat dvě rozdílná tělesa, čímž budou mít vědci možnost porovnat získané výsledky.

Nejprve sonda DAWN zamíří k planetce Vesta, k níž dolétne za 4 roky (mezitím v roce 2009 uskuteční gravitační manévr při průletu kolem planety Mars). Celá výzkumná mise bude trvat 8 roků, tj. do roku 2015. Sonda je vybavena iontovými motory, které budou v činnosti více než 50 000 hodin, což bude nový rekord funkce v kosmickém prostoru.

Připomeňme si ještě, že vývoj sondy byl několikrát odložen, dokonce i zrušen, pak znovu obnoven. Rovněž start sondy byl několikrát odložen. Nejdůležitější však je, že se projekt nakonec podařilo realizovat.

Související články:
Sonda DAWN a výzkum největších asteroidů.
Ceres a Vesta – co nového?

Zdroj: spacenews.ru a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »