Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čvachtající družice a studium chování kapalin v mikrogravitaci

Čvachtající družice a studium chování kapalin v mikrogravitaci

sloshsat.jpg
Evropská kosmická agentura ESA je připravena vypustit na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici s kapalnými "vnitřnostmi". Družice s názvem Sloshsat-FLEVO (Facility for Liquid Experimentation and Verification in Orbit) bude vypuštěna v říjnu letošního roku během zkušebního startu rakety Ariane 5 ECA 521 s novým urychlovacím stupněm na kryogenní pohonné látky. Dalším nákladem bude telekomunikační družice XTAR-EUR.

Celková hmotnost družice ve tvaru kostky činí 129 kg. Uvnitř družice je ukryta oválná nádoba s hladkými vnitřními stěnami o objemu 87 litrů. V ní se nachází 33,5 kg deionizované vody. Ta je také hlavním vybavením družice. Nádoba s vodou je doslova oblepena 270 senzory, které budou sledovat chování vody v podmínkách mikrogravitace. Vědci budou studovat její rozdělování, změny tlaku a rychlosti proudění v 17 měřících bodech, změny teploty apod.

Na palubě družice je dále 6 akcelerometrů a 3 gyroskopy vybavené optickými vlákny. Tyto přístroje budou monitorovat vlastní pohyby samotné družice, vznikající periodickým zapínáním miniaturních raketových motorků. Manévrovací motorky budou pracovat se stlačeným dusíkem. Jejich činností budou vznikat zrychlení ve směru pohybu, ovlivňující chování vody na palubě družice. Budou také využívány k uvedení družice do rotace. Velké množství senzorů bude neustále detekovat chování vody v oválné nádrži uvnitř družice.

Sloshsat-FLEVO je první družicí, zhotovenou speciálně za účelem studia chování kapalin v podmínkách mikrogravitace, především v okamžiku manévrování kosmických objektů. Je to nutné pro zdokonalování kosmické techniky a metod jejího řízení. V kosmických lodích a kosmických stanicích je umístěno vždy několik zásobníků s kapalnými pohonnými látkami, pitnou vodou či jinými kapalinami.

Je důležité vědět, co se s nimi děje při korekcích dráhy, například proto, aby v přívodním potrubí nevznikaly bubliny plynu, působící jako zátky. Používané matematické modely, popisující takovéto situace, nejsou dostatečně komplexní a přesné.Na vývoji družice dále spolupracovalo Holandsko (Netherlands Agency for Aerospace Programmes), USA a Izrael.

Zdroj: www.esa.int/
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »