Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity zastavila "u Austrálie"

Curiosity zastavila "u Austrálie"

Kámen Millenium Falcon v oblasti Kimberley na Marsu Autor: NASA/JPL-Caltech
Kámen Millenium Falcon v oblasti Kimberley na Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech
Pojízdná marsovská laboratoř Curiosity postupně putuje po různých částech kráteru Gale, kde přistála v srpnu 2012. Nyní už má za sebou více než 6 km jízdy a právě zastavila u kamene, který trochu vypadá jako Austrálie. Ten se navíc nachází v oblasti, kterou vědecký tým nazval Kimberley podle oblasti v západní Austrálii. Tím ale spojitost končí. Nicméně místo je to velmi zajímavé a laboratoř se zde chvíli zdrží.

Curiosity cestuje od místa přistání po vytipovaných místech (waypointech), kde se dají očekávat geologicky zajímavé lokality. Později se má dostat k úpatí kopce a vydat se do údolí v jeho svazích.

Jedno z míst, na které se vědci těšili už od počátku roku 2013 je tzv. Kimberley. A právě sem Curiosity zrovna dorazila. Rover sem přijel přes údolní proláklinu za dunou zvanou Dingo Gap. Najdeme zde čtyři typy hornin a už pohled na fotografie prozrazuje, že jde o velmi zajímavé místo. Jeden z kamenů, vyfotografovaných v minulých dnech, připomíná svým tvarem australský kontinent, což dobře sedí i na název místa v kterém leží.

detail kamene Millenium Falcon pomocí ChemCam Autor: NASA/JPL-Caltech
detail kamene Millenium Falcon pomocí ChemCam
Autor: NASA/JPL-Caltech
Kámen má pracovní název Millenium Falcon a na barevném snímku je například patrné, že jeho stín je poněkud světlejší a dokonce tam ve stínu kameny vrhají stíny. Je to díky odrazu světla od roveru samotného.

Millenium Falcon v Kimberley na Marsu Autor: NASA/JPL-Caltech
Millenium Falcon v Kimberley na Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech
Kámen je zřejmě erodovanou usazenou horninou vzniklou ve vodním prostředí, ale více nám prozradí až detailní analýza, která bude pokračovat i v následujících týdnech.

Zdroje:

NASA/Jet Propulsion Laboratory
Fórum Unmannedspaceflight.com




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »