Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čínská posádka opět ve vesmíru

Čínská posádka opět ve vesmíru

Shenzhou 7
Shenzhou 7
Ve čtvrtek 25. září 2008 vyslala Čína do vesmíru trojici svých kosmonautů, jejichž cílem je mj. uskutečnit výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. Start kosmické lodi Shenzhou 7 se uskutečnil pomocí nosné rakety Long March 2F z kosmodromu Jiuquan (severozápadní Čína).

Posádku třetí pilotované kosmické lodi v dosavadní historii čínské kosmonautiky tvoří trojice kosmonautů ve složení Zhai Zhigang, Liu Boming a Jing Haipeng. Jeden člen posádky vystoupí na krátkou dobu mimo palubu stanice. Další kosmonaut jej bude jistit z otevřeného výstupního otvoru v orbitálním modulu, připraven kdykoliv pomoci svému kolegovi. Třetí člen posádky se v tu dobu bude nacházet v návratové kabině kosmické lodi Shenzhou 7.


Při výstupu mimo loď bude mít kosmonaut na sobě čínský skafandr Feitian, ostatní členové posádky budou využívat prověřené ruské skafandry Orlan. Na vývoji svého skafandru Čína pracovala 4 roky. Kromě zajištění životních podmínek kosmonauta skafandr zajišťuje ochranu před tzv. kosmickým smetím a nebezpečným kosmickým zářením.

V době kosmické vycházky bude podle oficiálních čínských informací rozmístěno na moři devět sledovacích námořních lodí a ve vzduchu bude 30 letounů. K výstupu by mělo dojít v pátek nebo v sobotu. Předpokládaná délka pobytu kosmonauta mimo loď je 40 minut.

Po startu se dostala kosmická loď na oběžnou dráhu ve výšce 200 až 345 km se sklonem k rovníku 43°. Pomocí raketového motoru byla provedena úprava dráhy - kosmická loď přešla na kruhovou dráhu ve výšce 345 km.

Předpokládaná doba letu je 3 až 4 dny.

Předcházející starty čínských kosmických lodí s posádkou se uskutečnily v letech 2003 a 2005. Čína nyní pracuje na vývoji výkonnější nosné rakety a modulové kosmické stanice.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »