Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Čínská družice k výzkumu Slunce

Čínská družice k výzkumu Slunce

cinske_SOHO_v.jpg
Čínská kosmonautika se postupně rozvíjí. Na svém kontě má desítky umělých družic, vypuštěných vlastními nosnými raketami. V říjnu 2003 se na palubě kosmické lodi Shen Zhou - 5 vydal na oběžnou dráhu kolem Země první čínský kosmonaut Yang Li-wej. Dalším krokem bude v roce 2005 vypuštění kosmické lodi Shen Zhou - 6 se dvěma kosmonauty na palubě, kteří stráví na oběžné dráze přibližně 5krát delší dobu než první čínský kosmonaut, tj. asi 5 dnů.

Čína se chce věnovat i výzkumu sluneční soustavy pomocí automatických kosmických sond. O připravované čínské sondě k Měsíci jsme na těchto stránkách informovali v článku: Čínská sonda k Měsíci. Její start by se měl uskutečnit na přelomu let 2006-2007. V další fázi se uvažuje o výzkumu planety Mars.

Dalším tělesem sluneční soustavy, kterému se chce Čína věnovat, je Slunce. Již v červnu 1998 byl oznámen plán na vypuštění astronomické družice (slunečního dalekohledu), vyrobené ve spolupráci s německými odborníky. Dalekohled svým tvarem připomíná družici SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která byla vypuštěna 2. 12. 1995 a navedena na oběžnou dráhu kolem tzv. Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země. Tento bod leží ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země směrem ke Slunci. Odtud může družice nepřetržitě sledovat projevy sluneční aktivity. Družice SOHO stále funguje a nedávno její provozovatelé (NASA a ESA) prodloužili její činnost do roku 2007.

Start čínské družice ke sledování Slunce byl původně naplánován na období 2003 až 2005. Cena družice se odhaduje na 60 miliónů dolarů. Bude vybavena dalekohledem o průměru 1 metr a bude pořizovat fotografie Slunce s 10krát lepším rozlišením než již zmiňovaná družice SOHO. Hmotnost družice bude činit asi 2 tuny a její životnost se plánuje minimálně na 3 roky.

Jak informoval Ai Guoxiang, ředitel Národní astronomické observatoře a člen Čínské akademie věd, start čínské sluneční družice se uskuteční v období 2006 až 2010. Kolem Země bude obíhat ve výšce 750 km nad zemským povrchem. Kromě dalekohledu o průměru 1 m pro pozorování ve viditelném světle bude vybavena rovněž několika menšími dalekohledy pro pozorování Slunce v oboru rentgenového záření.Zdroj: sinodefence.com a spacedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »