Čína chce jako první přistát na odvrácené straně Měsíce

Zou Yongliao dále informoval, že hlavním cílem mise bude studium geologických podmínek na odvrácené straně Měsíce. „O odvrácené straně se rovněž uvažuje jako o vhodném místě pro umístění radioteleskopů pro astronomický výzkum, který může pomoci rozšířit naše znalosti o vesmíru,“ dodává Zou Yongliao.

Rádiový přenos ze Země není schopen dosáhnout odvrácené strany Měsíce. Proto je nutné před zahájením projektu vypustit retranslační satelit. Start se uskuteční koncem roku 2018, posléze bude sonda navedena na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Země-Měsíc (bude se tedy nacházet nad odvrácenou polokoulí Měsíce, avšak vzhledem k charakteru oběžné dráhy bude viditelná i ze Země). Životnost sondy bude 3 roky.

Čína chce realizovat přistání kosmické sondy na odvrácené straně Měsíce. Jak informoval zástupce Čínské akademie věd, start sondy Chang´e-4 (což je záložní exemplář sondy Chang´e-3 a pojízdné vědecké laboratoře Jutu vypuštěné v roce 2013) bude uskutečněn před rokem 2020 (některé zdroje udávají roky 2018 či 2019). Podle jeho slov čínští vědci více než rok studovali možnosti takového startu s přistáním na odvrácené straně našeho souputníka. Pokud se podaří tento úkol splnit, tak se Čína stane prvním státem světa, jehož sonda přistane na odvrácené straně Měsíce.

V rámci čínského měsíčního výzkumného programu, pojmenovaného Chang´e podle bájné bohyně, byla již vypuštěna dvojice sond na oběžnou dráhu kolem Měsíce a v roce 2013 přistála na Měsíci sonda s vědeckou pojízdnou laboratoří Jutu.

Technické cíle projektu Chang´e-4 jsou následující:

Realizace prvního měkkého přistání na odvrácené straně Měsíce a výzkum povrchu našeho souputníka; demonstrace technologií pro přenos dat z Měsíce, přistání a pohyb pojízdné laboratoře v komplikovaném terénu odvrácené strany, zajištění energie během polární noci; vykonání dodatečných detailních výzkumů měsíčního prostředí podle příkazů vyslaných za účelem zjištění poznatků pro následující měsíční mise.

Předběžné vědecké cíle projektu Chang´e-4 jsou následující:

Studium charakteristik měsíčního povrchového prachu a zjištění mechanismů jeho vzniku; provádění měření zbytkového magnetismu na povrchu Měsíce a studium jeho interakce se slunečním větrem; měření teploty lunárního povrchu a studium záření na povrchu Měsíce; studium topologie měsíčního povrchu, chemická analýza povrchu a studium podpovrchových vrstev; Studium vnitřní struktury Měsíce.

Start příští čínské kosmické sondy k Měsíci je však naplánován již na rok 2017 pod názvem Chang´e-5. Cílem mise je přistání bezpilotní sondy na přivrácené straně měsíčního povrchu, odběr vzorků měsíční horniny a jejich doprava na Zemi. Pokud bude mise úspěšná, stane se Čína po Spojených státech amerických a Rusku teprve třetím státem, kterému se takový počin povede.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] novosti-kosmonavtiki.ru
[3] unmannedspaceflight

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí